GEN Z A KLASICKÁ MÉDIA? LEPŠÍ, NEŽ SE ZDÁ

Letošní Innovation Lab se zaměřil na způsoby, jak co nejefektivněji oslovit zákazníky z generace Z. Kupodivu tradiční média nedopadla špatně.

Generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1995 až 2009, postupně stárne. Její potomci dnes klidně navštěvovat mohou střední školu a tvořit nastupující generaci Alfa (narození od roku 2010). Mezi českou populací je jeden milion a dvě stě tisíc lidí ve věku od osmnácti do 29 let, tedy zmiňovaných „zoomerů”. Už dávno se nejedná o okrajový jev, zajímavý pouze tím, že zástupci a zástupkyně generace Z jsou od dětství zvyklí být online.

Čeká kinoreklamu renesance?

Na konferenci Innovation Lab, kterou pro své klienty každoročně pořádá agentura Visibility, prezentovala Apolena Broďáková z agentury Behavio mimo jiné graf, porovnávající mediální chování generace Z s obecnou internetovou českou populací, tedy více než devadesáti procenty obyvatel. Z výzkumu na online panelu s účastí pěti tisíc respondentů vyplynulo, že „mladí dospělí” sice tradiční média konzumují méně než zbytek populace, ale stále je lze jejich prostřednictvím oslovit.



Vzhledem k reprezentativnosti vzorku by se skoro hodilo říci, že mladí sice preferují online média, ale ještě mnohem více chodí do kina. Hlavním zdrojem podnětů jsou sociální sítě, ale kinoreklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).

V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. se svými eventovými možnostmi může mladé oslovit a dočkat se překvapivé renesance! Stejně optimistickými vyhlídkami by se mohl utěšovat i printový trh, zvláště časopisy. Podle citovaného výzkumu vyhledává mladá generace magazíny dokonce ještě častěji než jejich rodiče.

Tradičním médiím zoomeři věří

Zjištění Behavia potvrzují i dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem., která na konferenci představil Piotr Żukowski, zástupce polské centrály společnosti TikTok. Příslušníci generace Z nejčastěji konzumují média v podobě internetu, sociálních sítí a televize. Počet sledujících YouTube se takřka vyrovná divákům televize. Zároveň ale mladí ze všech mediatypů zdaleka nejméně důvěřují právě sociálním médiím.



Nejdůvěryhodnějšími zdroji informací jsou pro zástupce a zástupkyně GenZ rozhlas a tištěná média, zatímco televize skončila podle výzkumu A-Gen-Z Report společnosti Oliver Wyman Forum na třetím místě od konce, za sociálními sítěmi a blogosférou. „Je možné, že zájem o tradiční média postupem času klesá, ale rozhodně nemizí jejich vliv. Stále jejich prostřednictvím oslovíte nejvíce lidí,” komentuje dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. Apolena Broďáková.

Zástupce TikToku mimochodem využil exkluzivní příležitosti k potvrzení očekávaného zpřístupnění prodeje reklamy slovenským zákazníkům během příštího měsíce. V této souvislosti nabídla čísla prezentace šéfa kampaňového oddělení Visibility Davida Kotrče, která porovnávala počty diváků sledujících YouTube nebo televizi v Česku a Slovensku. Zatímco u nás je poměr mezi nejsledovanější Českou televizí a diváky YouTube 65:98, nejsledovanější slovenská skupina TV Joj stahuje náskok YouTube na 78:96. Televizní reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).

V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. na Slovensku tak stále nabízí možnost efektivního oslovení nejmladší skupiny spotřebitelů.

Zdroj: mediaguru.cz