Vzestup internetového protokolu (IP) jako distribuční cesty je nezpochybnitelný a mění pravidla hry v mediálním průmyslu. Pohání ho především exploze streamovacích služeb (OTT), které se staly dominantním způsobem konzumace obsahu pro mnoho diváků, podporovaná škálovatelností cloudových technologií. IP sítě nabízejí flexibilitu pro cílení obsahu na specifické demografické skupiny a umožňují interaktivitu, jako je personalizovaná reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. nebo obsah na vyžádání. Pro menší kanály nebo pro distribuci vysoce specializovaného obsahu s omezeným publikem může být IP distribuce podstatně nákladově efektivnější než pronájem satelitní kapacity.
Příklady přechodu a role hybridů
Konkrétní příklady tohoto přechodu se již aktivně objevují na trhu a signalizují širší trend v odvětví distribuce obsahu. Nedávné, strategicky významné rozhodnutí stanice Tennis Channel, kterou lze v Česku naladit na satelitu Hotbird, zcela opustit dlouhodobě využívanou satelitní distribuci ve prospěch moderního, čistě IP modelu je toho důkazem. Tento krok ukazuje rostoucí důvěru vysílatelů v technickou robustnost, provozní spolehlivost a celkovou ekonomickou efektivitu řešení postavených na IP sítích.
Na druhou stranu nelze v žádném případě přehlížet ani neustávající úspěch a relevanci hybridních modelů, které chytře propojují tradiční a nové technologie. Technologie jako HbbTV (Hybrid Broadcast Broadband TV) jsou příkladem síly spojení obou světů distribuce. Kombinují efektivní a široce dostupný tradiční signál (šířený satelitem či pozemně) s interaktivními službami, aplikacemi a doplňkovým obsahem. Masivní rozšíření standardu HbbTV napříč Evropou, kde již úspěšně oslovilo více než 100 milionů domácností, dokládá, že IP nemusí satelit nutně nahrazovat.
Síla satelitu a jeho nová tvář
Satelitní distribuce stále pevně drží své klíčové a v mnoha scénářích nepřekonatelné výhody, zajišťující její pokračující význam, i když se může z pohledu českého nebo slovenského čtenáře zdát, že pravdou je přesný opak. Pro masové šíření televizního signálu v režimu DTH (Direct-to-Home) na rozsáhlých geografických územích, včetně oblastí s nedostatečnou pozemní infrastrukturou, zůstává satelit často nenahraditelnou a nejefektivnější technologií.
Jeho schopnost doručit stejný, kvalitní obsah milionům diváků současně, bez ohledu na jejich lokální připojení, podobně jako v budoucnu 5G Broadcast na mobilní zařízení, je nákladově efektivní pro velké vysílatele. Globální satelitní operátoři jako SES proto nadále uzavírají dlouhodobé kontrakty s předními světovými vysílateli, čímž zajišťují pokrytí a kontinuitu vysílání pro masové publikum.
Navíc, samotný satelitní průmysl neustrnul a prochází vlastní dynamickou transformací a vlnou technologických inovací. Vedle stabilního, avšak již méně rostoucího tradičního videa, masivně roste význam a objem datových služeb poskytovaných prostřednictvím satelitních spojů. Jde o zajištění kritické, vysokorychlostní konektivity pro leteckou dopravu, námořní sektor, vládní a bezpečnostní složky, ale také o poskytování mobilního zálohy pro operátory rozšiřující 5G sítě nebo připojení pro firmy v odlehlých lokalitách.
Budoucnost je hybridní
Budoucnost distribuce mediálního obsahu tedy s největší pravděpodobností nebude patřit výhradně jedné dominantní technologii, ale spíše koexistenci několika z nich. Stále více se totiž ukazuje síla a efektivita hybridních sítí, které dokáží účelně kombinovat specifické výhody jak IP technologií, tak satelitních systémů. Satelit zde může zajišťovat globální dosah, spolehlivost přenosu a okamžité pokrytí rozsáhlých oblastí, zatímco IP přináší flexibilitu, personalizaci a interaktivní možnosti.
Otázka „kdo s koho" v souboji IP versus satelit tak ve skutečnosti nemá jednoduchou, jednoznačnou odpověď ve smyslu vítěze a poraženého. IP jednoznačně dominuje v oblasti personalizovaného streamingu, obsahu na vyžádání a interaktivních aplikací, zatímco satelit si nadále drží svou silnou pozici v oblasti efektivní masové distribuce lineárního obsahu, zajištění spolehlivosti pro klíčové přenosy a nachází nové uplatnění v přenosu dat a podpoře globální IP konektivity tam, kde jiné možnosti selhávají.
Zdroj: mediaguru.cz