Pozornost věnovaná sledování reklamy v televizi, na YouTube a na Facebooku, je v případě televize stále nejvyšší, ukázal výzkum australské profesorky Karen Nelson-Fieldové. V minulém týdnu ho představila v Praze na setkání pořádaném Asociací komerčních televizí (AKTV). Z výzkumu vyplynulo, že na televizní obrazovce aktivně sledovalo průměrnou vteřinu reklamního vysílání 58 % lidí. V případě YouTube to bylo 31 % a v případě Facebooku 4 %. „Facebook je pasivnější platformou, primární zájem je soustředěn na přátele, ne na reklamy. Ale pasivní sledování má také jistý význam,“ podotkla.
Pozornost má být klíčovým faktorem ovlivňujícím výběr produktů, uvedla dále Karen Nelson-Fieldová a přímo tak ovlivňovat úroveň prodejů. „Mezi pozorností a prodejem je silná provázanost. Pravděpodobnost nákupu u lidí, kteří byli vystaveni reklamě, se zvýšila o 17 % ve srovnání s lidmi, kteří reklamu neviděli,“ přiblížila dále. Proto každé video má pozitivní vliv na prodej zboží. Porovnání zmíněných platforem (TV, YouTube, Facebook) přitom znovu ukazuje, že televizní obrazovka dosáhla nejvyššího indexu.
Míra pozornosti souvisí podle výzkumu také s velikostí, kterou reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. na dané platformě zaujímá. Na televizní obrazovce zaujímá reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. sto procent plochy, což je třikrát větší prostor, než kolik zaujímá na YouTube, a desetkrát větší než na Facebooku. Viditelnost je tak přímo úměrná pozornosti, která zase ovlivňuje úroveň prodejů. Viditelnost je podle výzkumu dokonce důležitější faktor než čas sledování.
„Stoprocentní velikost reklamy má vždy dvojnásobný dopad než její poloviční velikost, bez ohledu na čas sledování,“
sdělila Karen Nelson-Fieldová.
DataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. byla sesbírána pomocí umělé inteligence, strojového učení a oční kamery. Do vzorku bylo zařazeno 2 583 Australanů, kteří zhlédli 18 219 reklam od téměř 39 000 značek.
Zdroj: mediaguru.cz