Když měli respondenti v USA ohodnotit na desetibodové škále různé reklamní kanály z hlediska jejich náchylnosti k tomu, aby si vybrali jeden výrobek nebo značku namísto jiného, třetina (33 %) respondentů ohodnotila reklamu v televizi známkou 7-10. ReklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. v televizi tak pro ně zůstává nejpřínosnější. To je zajímavé ve světle jiných výzkumů, které zjistily, že pro zadavatele reklamy je televize účinnější při zvyšování povědomí o značce než při upřednostňování.
Dalších 37 % respondentů ohodnotilo televizní reklamu známkou 4-6 na desetibodové škále pro ovlivnění rozhodování o značce, pouze 30 % ji ohodnotilo známkou 0-3.
BrandZnačka (míněno v obchodním kontextu). Zahrnuje název, logo, slogan a design spojený se značkou nebo specifickým produktem. Značka je symbolické označení pro všechny informace spojené s produktem a slouží pro vytváření asociací a očekávání spojených s ním. Brand safety zahrnuje důležitost umístění reklamy nebo propagaci značky v takovém mediálním prostředí, kterému divák důvěřuje a které samo o sobě značku podpoří. Televizní prostředí je pro značky považováno za bezpečnější než online platformy s nižší možností kontroly.-Choices-Dec2022-1280x712.png" alt="" width="1143" height="636" />Za televizními reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.mi následovaly vliv influencerů, které 29 % respondentů ohodnotilo známkou 7-10 při rozhodování o značce. Zpráva uvádí, že u generace Z pak mají na výběr značky největší vliv právě doporučení od influencerů. Celkem 45 % respondentů z USA uvedlo, že si někdy něco koupili na základě doporučení influencera, nejméně tak deklarují spotřebitelé v Itálii (21 %).
U reklamy na sociálních sítích plných 43 % respondentů uvádí, že mají malý nebo žádný vliv (hodnocení 0-3) na jejich rozhodování o produktech nebo značkách.
Další zajímavosti z průzkumu:
- Reklamy ve veřejné dopravě jsou mezitím nejhůře hodnoceným typem reklamy
- Přibližně dvě třetiny (66 %) amerických respondentů tvrdí, že od začátku pandemie COVID začali více nakupovat online.
- Podobně jen 44 % respondentů v USA uvedlo, že nakupují kategorii "Oblečení a móda" více online než v kamenném obchodě, což je 13. místo ze 14 zemí.
Zdroj: marketingcharts.com