Průměrná denní doba televizní sledovanostviz Ratingi (ATSPředstavuje průměrnou dobu živého sledování televize všech respondentů z dané cílové skupiny v daném časovém úseku na daném kanálu.) se v roce 2022 vrátila v Česku na úroveň z doby před pandemií covid-19. Ukazuje to srovnání zastupitelství Atmedia, které na českém trhu vychází z dat ATO-Nielsen Admosphere a které zároveň porovnalo vývoj sledovanostviz Ratingi ve čtyřech zemích regionu střední Evropy. V době pandemie (v letech 2020-201) byla televizní sledovanostviz Rating nadprůměrně vysoká. Slovensko loni zaznamenalo podobný vývoj jako Česko. V Maďarsku se ale sledovanostviz Rating i nadále drží na vyšší hranici, a naopak v Polsku klesla pod čísla z roku 2019.
„Televizní sledovanostviz Rating nejen v České republice vzrostla v letech 2020 a 2021 na rekordní hodnoty. Důvodem byla samozřejmě celosvětová pandemie covid-19 a s ní spojená opatření proti jejímu šíření. Sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
bylo jednou z nejčastějších aktivit, kterou lidé trávili doma čas,“
popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia.
Podle něj se rok 2022 z pohledu televizní sledovanostviz Ratingi vrátil do normálu, když lidé věnovali sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
podobné množství času jako v letech před pandemií. Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanostviz Rating v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.
„Televizní sledovanostviz Rating se v roce 2022 vrátila na své průměrné hodnoty z let 2010 až 2019. Loňský rok také potvrdil, že je televizní sledovanostviz Rating v Česku dlouhodobě stabilní a v posledních deseti letech mírně roste. Televizní diváci starší patnácti let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru o 12 minut denně více v porovnání s rokem 2012,“ dodává Müller a zároveň upozorňuje, že u mladších cílových skupin diváků je trend opačný.
V Maďarsku se televizní sledovanostviz Rating drží již tři roky na téměř 5 hodinách denně
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanostviz Rating v Česku dlouhodobě nejnižší. Slovenští, polští i maďarští diváci tráví před televizními obrazovkami více než čtyři hodiny denně. Například v Maďarsku, které patří k zemím s vůbec nejvyšší televizní sledovanostviz Ratingí nejen v regionu střední Evropy, strávili lidé v loňském roce sledováním televize stejné množství času jako v letech 2020 a 2021, které přitom byly poznamenány celosvětovou pandemií covid-19. Tři roky za sebou tak maďarští diváci starší čtyř let sledovali televizi v průměru 4 hodiny a 55 minut denně, což bylo o 16 minut více než v roce 2019.
Naopak na Slovensku se podobně jako v České republice vrátily hodnoty minulého roku na obdobnou úroveň jako před pandemií z roku 2019. Slovenští diváci trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 6 minut denně, což bylo o čtyři minuty více než v roce 2019. V Polsku došlo k opačnému trendu. Televizní sledovanostviz Rating zde klesla pod hodnoty z roku 2019 – konkrétně na 4 hodiny denně, tedy o 18 minut méně než v roce 2019.
Mladší diváci sledují méně, vracejí se po založení rodiny
Rok 2022 potvrdil dlouhodobý trend poklesu televizní sledovanostviz Ratingi u mladších cílových skupin diváků. Například čeští diváci ve věku 15–24 let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru 51 minut denně, což bylo o 9 minut méně než v roce 2019. „Televizní sledovanostviz Rating u mladších věkových skupin diváků v posledních letech klesá, na druhou stranu čas, který tráví sledováním televize, rozhodně není zanedbatelný. Například diváci ve věku 25–34 let sledují televizi v průměru přes 2 hodiny denně,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že ještě více času tráví před televizními obrazovkami diváci z této kategorie, kteří mají děti. V loňském roce to bylo konkrétně v průměru 2 hodiny a 23 minut denně.
Podobné je to také v okolních státech. Příkladem může být Polsko, kde televizní sledovanostviz Rating u diváků ve věku 15–24 let klesla stejně jako v České republice pod 1 hodinu denně. Výjimku opět tvoří Maďarsko, kde televizi v loňském roce sledovali v porovnání s rokem 2019 více nejen starší věkové skupiny diváků, ale také například diváci ve věku 15–24 let.
Zdroj: sledovanostviz Rating-se-loni-vratila-na-uroven-pred-pandemii/">mediaguru.cz