ÚPADEK LINEÁRNÍ TELEVIZE SE ZVELIČUJE

Opravdu se blíží konec lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod.? Pokud se řídíte titulky o rušení kabelovek a poklesu sledovanostviz Ratingi televizních stanic, určitě to moc dobře nevypadá.

Společnost Insider Intelligence uvádí, že v roce 2022 bylo sledování digitálních video platforem téměř na stejné úrovni jako sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:

Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
, přičemž spotřebitelé sledovali digitální platformy v průměru 3 hodiny a 2 minuty denně ve srovnání s 3 hodinami a 7 minutami sledování lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod..

V letošním roce bude podle této výzkumné firmy denní sledovanostviz Rating televize na úrovni 2 hodin a 55 minut, zatímco doba sledování digitálního videa dosáhne 3 hodin a 11 minut. Podíl lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. na sledovanostviz Ratingi tak bude poprvé nižší než 50 % ve srovnání s podílem digitálního videa, který činí 52,3 %.

Takže konec? Končí lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. jako efektivní reklamní platforma? Zdaleka ne - lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. neumírá.

Začněme tím, že svět OTA (over-the-air) se stále rozrůstá. To znamená, že většina Spojených států amerických bude mít i nadále přístup k síťovým nebo kabelovým programům.

Úřad pro televizní reklamu (TVB) uvádí, že zatímco penetrace kabelového a satelitního vysílání za posledních 10 let klesla, celostátní penetrace OTA (domácnosti využívající pouze vysílání) se zvýšila o 48 % na přibližně 15 % všech amerických televizních domácností. A tento trend nevykazuje žádné známky oslabení.

OTA se prosadila i na místních trzích, pokud jde o penetraci trhu - a dokonce i pokud jde o podíl na sledování místního televizního zpravodajství.

V dohledné budoucnosti bude tedy trh stále nakupovat spoty pro lineární televizi a nakupovat impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne. pro vše adresné, aby optimalizoval celostátní dosah.

Jsem velkým příznivcem výzkumu Petera Fieldse a Lesa Bineta z Adam&Eve/DDB, zejména jejich zjištění, že optimalizace dosahu vůči široké cílové skupině je klíčovou proměnnou úspěchu brandingových kampaní.

Ve světě, kde se pohybujeme mezi spoty a impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne.mi, však budeme muset řešit dva hlavní problémy: obtěžování spotřebitelů reklamou a potlačování dosahu a plýtvání reklamou pro inzerenty způsobené vysokou frekvencí.

Zatímco u propojené televize (CTV) víme, že frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence. reklamy je problém, protože spotřebitelé dostávají stále stejnou reklamu, u lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. je otázka frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence. stále větším a stejně velkým problémem.

Pro zadavatele reklamy to představuje problém, protože dosah dané lineární kampaně se při daném GRPPoužívá se pro popis zásahu reklamní kampaně. Jedná se o součet všech dosažených sledovaností (ratingů) daného reklamního spotu. V množném čísle se uvádí také jako GRPs nebo GRPy. snižuje, zatímco frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence. se zvyšuje.

Výzva, které vydavatelé a inzerenti čelí - a která se bude v budoucnu zhoršovat -, spočívá v tom, jak řídit dosah a frekvenci napříč platformami, kde je většina spotřebitelů dosažitelná lineárně i adresně.

V zájmu televize podporované reklamou je třeba vyřešit efektivní řízení dosahu a frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence. napříč platformami.

Odvětví má na trhu některé analytické přístupy, které to řeší, ale nejsou dostatečně přesné, aby dokázaly řídit frekvenci napříč platformami na základě jakékoli plánovací doby, která inzerenta zajímá - týdenní, měsíční nebo čtvrtletní.

Potřebný nový přístup by předpovídal, kam bude spadat lineární dosah a frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence., a pak by s těmito poznatky chirurgicky umisťoval impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne. CTV.

Z pohledu spotřebitele nechceme, aby diváci opouštěli televizi podporovanou reklamou, protože už je nebaví sledovat stále stejné reklamy bez ohledu na to, na jaké platformě se dívají.

Jedním ze způsobů, jak mohou vydavatelé v budoucnu dosáhnout vyšších výnosů, je vyměnit GRPPoužívá se pro popis zásahu reklamní kampaně. Jedná se o součet všech dosažených sledovaností (ratingů) daného reklamního spotu. V množném čísle se uvádí také jako GRPs nebo GRPy. nebo impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne. za dosah a frekvenci (RF) a tyto RF cíle naplnit s využitím co nejmenšího počtu spotů a digitálních/televizních impresí. V takovém světě se řízení frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence. napříč platformami nestane jen příjemnou záležitostí, ale nutností.

Z pohledu marketéra a agentury sice nelze nutně řídit lineární frekvenci, ale mít adresné reklamy v digitálním videu a CTV, které nerozšiřují lineární dosah a zhoršují problém lineární frekvencePočet případů, kdy je jedinec vystaven reklamní kampani nebo programu. U digitálního videa se frekvence při mediálním plánování zpravidla řídí pomocí omezování frekvence, neboť vyšší frekvence je většinou na úkor zásahu. Uvádí se jako průměrná frekvence a vypočítá se podle rovnice celkový počet impresí / zásah = průměrná frekvence., je plýtvání - zejména když vezmeme v úvahu zjištění Fieldse a Bineta.

Odvětví má k dispozici rozsáhlé datové soubory, které mají alternativní poskytovatelé měn - a analytické prognózy -, aby tento problém vyřešilo. Bude to však vyžadovat větší úsilí a zaměření, protože v současné době se nezdá, že by to mělo dostatečnou prioritu.

Napravme to nyní.



Zdroj: mediapost.com