Upravená legislativa se bude týkat nejen vysílatelů, ale i platforem poskytujících videa na vyžádání (VODviz Video na vyžádání (VOD)) a platforem umožňujících sdílení videí jako například Netflix, YouTube nebo Facebook, a dále živého streamování na platformách se sdílenými videi. Účastníkům jednání za Evropský parlament se podařilo prosadit zvýšenou ochranu dětí a přísnější pravidla pro reklamu, a navíc vyjednat podmínku, že nejméně 30% obsahu pořadů na televizních kanálech a VODviz Video na vyžádání (VOD) platformách musí být evropského původviz Video na vyžádání (VOD)u.
Ochrana mladistvých před násilím, nenávistí, terorismem a škodlivou reklamou
Členové Evropského parlamentu představili “efektivní a účinná“ nová pravidla zákona, která zakazují jakýkoli obsah podněcující násilí, nenávist a terorismus a zároveň nastavují přísnější pravidla pro bezdůvodviz Video na vyžádání (VOD)né násilí a pornografii.
Jelikož se upřednostňuje koregulaci a samoregulaci, platformy se sdílenými videi budou nyní zodpovídat za urychlené kroky v případě, že je obsah uživatelem nahlášen nebo označen vlajkou jako škodlivý. Na základě žádosti Evropského parlamentu jsou platformy povinné vytvořit transparentní, jednoduchý a efektivní mechanismus, který uživatelům umožní obsah nahlásit nebo označit vlajkou. Rovněž je zapotřebí zajistit technická řešení pro vysvětlení povahy obsahu uveřejněných videí a učinit následné kroky poté, co bylo video označeno vlajkou.
Není opomenuto ani zdraví a bezpečnost mladistvých. Nový zákon obsahuje pravidla pro reklamu a product placement na dětských televizních programech nebo v obsahu dostupném na VODviz Video na vyžádání (VOD) platformách. Měla by se přijmout efektivní opatření proti vystavování dětí reklamě na nezdravé jídlo a pití. Product placement a teleshoppingSpeciální forma prodeje produktů v televizním vysílání. Podle Vysílacího zákona se jedná o přímou nabídku zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určenou veřejnosti a zařazenou do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu. Podstatou teleshoppingu tedy není pouhá prezentace produktu jako v reklamě, ale jeho přímá (i když neadresná) nabídka. Vysílací zákon rozlišuje teleshoppingové šoty a souvislé teleshoppingové bloky. Teleshoppingové šoty se včítají do reklamních limitů, teleshoppingové bloky v délce trvání nad 15 minut se do reklamních limitů nezapočítávají. Teleshoppingové šoty i bloky musí být jako teleshopping zřetelně označené. Vysílací zákon dokonce umožňuje vysílání televizních programů zaměřených výhradně na reklamu a teleshopping. budou na dětských stanicích zakázány. Jednotlivé členské státy se budou moci rozhodnout, zda z dětských stanic vykáže i sponzory.
Evropský parlament rovněž zajistil mechanismus na ochranu osobních dat dětí zavedením opatření, které zaručuje, že dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. získaná poskytovateli audiovizuálních médií nebudou zpracována pro komerční účely včetně profilování a behaviorálně cílené reklamy.
Redefinování reklamních limitů
Nová pravidla stanovují maximální 20 % reklamní kvótu v denním vysílacím čase mezi šestou a osmnáctou hodinou s tím, že je vysílateli poskytnuta možnost upravit své reklamní časy. V hlavním vysílacím čase bude nastaveno okno mezi 18:00 a 0:00, během kterého nesmí reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. překročit 20 % vysílacího času.
30 % audiovizuálního obsahu v katalozích VODviz Video na vyžádání (VOD) platforem musí být evropského původviz Video na vyžádání (VOD)u
Pro zajištění podpory kulturní rozmanitosti evropského audiovizuálního sektoru členové Evropského parlamentu zaručili, že 30% obsahu musí být evropského původviz Video na vyžádání (VOD)u, katalogy VODviz Video na vyžádání (VOD) platforem nevyjímaje.
VODviz Video na vyžádání (VOD) platformy byly rovněž požádány, aby podpořily vývoj evropské audiovizuální produkce, a to buďto formou přímé investice do obsahu nebo příspěvkem do státního fondu. Výše příspěvku by v každé zemi měla být úměrná příjmům z videí na vyžádání v dané zemi (ve členské zemi, kde sídlí nebo členských zemích, ve kterých se nachází většina nebo všichni cíloví diváci).
Parlament rovněž zavedl opatření k zajištění integrity signálu. Toto opatření se týká chytrých televizorů a vyplývá z něj, že poskytovatel mediálních služeb během vysílání pořadu nesmí přidat na obrazovku okno s obsahem bez předchozí dohody s vysílatelem. Pravidla jsou nastavena tak, aby poskytovatelé mediálních služeb neustále pokračovali ve zvyšování dostupnosti audiovizuálních služeb pro hendikepované diváky.
Citace:
Účastnice jednání za Evropský parlament Petra Kammerevert(S&D, DE) řekla:
„Docílili jsme významného posunu v jednání, a proto nyní máme politickou dohodu ohledně všech zásadních projednávaných otázek. Výsledek je velmi vyrovnaný, zvláště co se týče rozsahu směrnice včetně platforem se sdílenými videi a audiovizuálním obsahem na sociálních médiích, rovnocennějších podmínek pro všechny zúčastněné strany a ochrany evropské produkce.“
Účastnice jednání za Evropský parlament Sabine Verheyen(EPP, DE) řekla:
„Tím, že jsme aplikovali stejná pravidla na stejné služby bez ohledu na to, jestli je mediální obsah zhlédnut online nebo offline, jsme vytvořili nařízení Evropské unie, které odpovídá požadavkům digitální doby. Ochrana dětí a mladistvých byla vždy naší prioritou. Nyní se nám podařilo vyjednat ochranu internetových mediálních služeb na stejné úrovni jako tomu je u tradičních médií. Transparentní pravidla pro reklamu, zvláště pro product placement a sponzorství se nyní týkají také obsahu vytvářeného uživateli a nahraného na platformy se sdíleným videem. Toto opatření bude chránit spotřebitele, především děti a mladistvé.“
Další kroky
Po neformální dohodě bude text nutné schválit Výborem pro kulturu a vzdělávání, který celé jednání vede. Hlasování v plenárním zasedání ohledně schválení nových pravidel se uskuteční pravděpodobně v září (bude upřesněno).
Zdroj: Evropský parlament