Nabídka videoobsahu je širší než kdy dříve, divácký čas však zůstává omezený. Aktuální výzkum Atmedia index, který realizuje obchodní zastupitelství Atmedia, proto zkoumal, jak Češi ve věku 15–69 let kombinují sledování televizních stanic a streamovacích služeb (VODviz Video na vyžádání (VOD)), podle čeho si vybírají obsah a jaké mají motivace. Výsledky ukazují, že konzumace videoobsahu dnes není otázkou jedné platformy, ale jejich vzájemného propojení.
Na základě intenzity sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
a VODviz Video na vyžádání (VOD) služeb výzkum identifikoval sedm typů českých diváků. Skupina sledující výhradně streamovací služby je přitom relativně malá. Takzvaní Streamovací elitáři, převážně ve věku 25–34 let, tvoří 12 % populace. Polovina z nich sleduje streamovací služby denně, zatímco televizní vysílání si pravidelně pouští jen menší část z nich.
Na opačné straně stojí tři segmenty orientované především na televizi – Nezávislí pozorovatelé, Konzervativci a Pragmatici. Tyto skupiny dohromady představují 45 % české populace. Zatímco Nezávislí pozorovatelé ve věku 45+ streamovací služby téměř nevyužívají, Pragmatici, kteří jsou mladší, už vedle televize sledují i VODviz Video na vyžádání (VOD) služby, a to pravidelně.
Dalších 42 % diváků rozděluje svůj čas mezi televizní stanice a streamovací služby poměrně rovnoměrně. Patří sem Obsahoví puristé, Nevybíraví pasivové a Zvědaví rutinéři. Tyto skupiny se liší především intenzitou sledování a preferencemi obsahu, nikoli samotnou volbou platformy. Zvědaví rutinéři například častěji vyhledávají sportovní přenosy a sledují televizi i mimo domov, například v hospodách nebo při veřejných projekcích.
Výzkum zároveň ukázal, že diváci se neliší pouze věkem, ale také chováním a motivacemi. Zatímco někteří využívají televizi především jako zdroj informací, jiní ji vnímají hlavně jako prostředek zábavy a odreagování. Streamovací služby jsou pro část publika stále doplňkem, pro jiné běžnou součástí každodenního života.
Podle Atmedia výsledky potvrzují, že český divák nepřemýšlí v kategoriích „televize versus streaming“. Většina lidí platformy kombinuje a volí je podle aktuální nálady, obsahu a situace. Největší sílu tak má jejich vzájemné propojení, nikoli jednostranná orientace na jediný typ distribuce videoobsahu.
„Není to buď anebo. Diváků sledujících pouze streamovací služby je pouze desetina. Téměř polovina diváků sleduje zejména televizní stanice, ale postupně si nachází cestu ke streamovacím službám. Zbývající dvě pětiny sledují jak streamovací služby, tak televizní stanice, a to se stejnou frekvencí,“ shrnula výsledky Michaela Suráková, managing directorka Atmedia.
Zdroj: mediaguru.cz