Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
se v posledních letech rozrostl, ale vysílací sítě a zadavatelé reklamy by si přesto měli být vědomi toho, že většina diváků se o technologii nestará, pokud se můžou dívat, na co chtějí.
Tento přístup mají přibližně tři čtvrtiny (74 %) televizních diváků na světě, a dokonce 76 % Australanů, a proto jeden z předních manažerů společnosti ViacomCBS upozorňuje, že diváci přemýšlejí o televizi jako o obsahu, nikoli jako o počtu a nárůstu nástrojů, které jim k němu zajistí přístup. Oním manažerem je Christian Kurz, senior viceprezident skupiny Global Insights ve společnosti ViacomCBS, který poskytl rozhovor společnosti AdNews, když se minulý týden v Sydney na fóru o budoucnosti televizní reklamy chystal představit výsledky výzkumu.
Studie nazvaná Dnešní televize (Today’s TV) vychází z průzkumu, kterého se zúčastnilo 10 000 spotřebitelů v deseti zemích (Argentina, Austrálie, Německo, Maďarsko, Mexiko, Polsko, Španělsko, Thajsko, Velká Británie a USA). Závěr zní, že diváci mají televizi rádi, ale chtějí jednodušší zkušenost.
„[Výzkum] ukázal, jak televize (definovaná jako televizní pořady a filmy) plní tři primární potřeby: hýčká diváky, stmeluje rodiny a rozšiřuje nám obzory tím, že ukazuje příběhy, které tu ještě nebyly,“
řekl Kurz. Australské publikum je zřejmě ke své televizi vázáno mimořádně silně. 84 % považuje televizi za součást každodenního života, zatímco světový průměr je 69 %. Přibližně 83 % Australanů tvrdí, že televize je důležitý zdroj zábavy (oproti globálním 70 %), dalších 83 % je nadšeno možnostmi sledování (oproti globálním 77 %) a 88 % považuje televizi za zdroj pohodlí (oproti globálním 66 %). Přesto si 79 % Australanů přeje, aby bylo snadnější televizní pořady a filmy najít, a 85 % vádí, že by chtěli mít přístup k celému televiznímu obsahu prostřednictvím jediné služby.
„Vyhledávání obsahu zabírá čas a je nepříjemné - zejména u VODviz Video na vyžádání (VOD) služeb. Diváci prahnou po jednoduchosti, 80 % by uvítalo, kdyby bylo možné dostat se k veškerému televiznímu obsahu pomocí jedné služby, a 77 % diváků si přeje, aby bylo jednodušší najít televizní pořady a filmy, které mají rádi,“
citoval globální údaje Kurz.
„Stručně řečeno, lidé mají televizi rádi stejně jako dřív, ale je v ní tolik skvělého obsahu, že rozhodnout se, co sledovat, je stresující,“
dodal.
„Dejte jim pohodu a jednoduchost, po které touží, a zlepšíte jejich diváckou zkušenost. To platí pro reklamu i pro programy.“
Zdroj: origin.warc.com