Navzdory snahám marketérů v oblasti pokročilého programatického a datového targetingu pro reklamní videa je podle spotřebitelů větší pravděpodobnost, že najdou relevantnější reklamy v lineární televizi. Podle průzkumu provedeného společností Adobe v únoru 2019 řeklo 49% amerických uživatelů internetu, že TV je jedna z médií, kde nejpravěpodobněji uvidí relevantní reklamu, zatímco jen 12% uvedlo to samé o streamovaném videu. Ve kterých médiích nejpravděpodobněji najdete reklamu relevantní pro americké uživatele internetu?
Cenný reklamní prostor a schopnost zasáhnout masové publikum udrželo relevanci televizní reklamy v digitální době. Avšak digitální video láká marketéry na pokročilý targeting pomocí programatické reklamy využívající divácká dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem., která televize nemá k dispozici.
Odhadujeme, že se letos za programatická reklamní videa utratí 29,24 miliardy dolarů, což bude 81,2% investic do digitálního reklamního videa. V případě TV budou do programatické reklamy investovány pouze 4,0% reklamního rozpočtu v USA.
Programatická reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. má mnoho výhod, z nichž většina se týká nižší ceny a schopnosti sbírat dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem.. V reakci na průzkum z listopadu 2018 provedeného společností Digiday Research, 56% mediálních nákupčích amerických agentur a značek řeklo, že zvýšený targeting a optimalizace jsou největšími výhodami programatické reklamy. Ovšem pokud diváci stále nacházejí relevantnější reklamy v televizi, pak není programatická reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. zas až tak efektivní, jak se některým marketérům jeví.
Názory spotřebitelů naznačují, že se reklamy stávají celkově relevantnějšími. Ve studii společnosti Adobe mělo 46% spotřebitelů pocit, že reklamy, které nedávno viděli, byly relevantnější než ty vysílané před rokem. Většina marketérů se shodne na tom, že k dosažení dokonalené personalizace zbývá ujít ještě dlouhý kus cesty.
Jen 32% marketérů věří, že jejich průmysl dosahuje personalizace efektivně, říká studie provedená v únoru a březnu 2019 společnostmi Evergage a Researchscape International. Když byli dotázáni, zda jsou spokojeni s úrovní personalizace svých vlastních marketingových snah, 50% odpovědělo, že jsou buď nespokojení nebo velmi mírně spokojení a 34% řeklo, že jsou mírně spokojení.
I když marketéři mají možná důvěru v potenciál programatické reklamy zacílit ultra specificky, je možné, že přesnost dat zkrátka není dostatečná a to je ten důvod, proč s nimi diváci nerezonují. Mnoho marketérů by souhlasilo, vyplývá ze studie společností Evergage/Researchscape International. Téměř polovině respondentů (45%) připadalo, že jim chybí dostatečná dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. a poznatky pro efektivní personalizaci.
Zdroj: emarketer.com