V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. je „zábavná“ (34 %) a „informativní“ (30 %) - to je mnohem více než odpovídající čísla za reklamu na sociálních médiích („zábavná“ 17 % a „informativní“ 19 %).
Proč je to důležité
I přes rostoucí investice do reklamy jsou kampaně na sociálních médiích nejčastěji označovány za „nepřiměřené“ a „obtěžující“. Největší spotřebitelé digitálních médií jsou zároveň nejodolnější vůči cílené reklamě, což oslabuje jeden z hlavních přínosů digitálních kampaní.
Toto zjištění přinesla analýza postojů spotřebitelů k reklamě, digitálním médiím, bezpečnosti značky a cílení založeného na datech ve Velké Británii a USA. Měření prováděla společnost GWI, která se zaměřuje na cílení na publikum, ve spolupráci se společností WARC.
Podrobné údaje
- Mladší diváci chtějí, aby je reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. oslovila na emocionální úrovni, starší diváci naopak hledají informace o produktech. - Více než polovina spotřebitelů (53 %) tvrdí, že přílišný počet reklam negativně ovlivňuje jejich pohled na značku.
- Mladší diváci se v online prostředí snadno nechají rozptýlit - jeden ze dvou (49 %) uvádí, že na chytrém telefonu pravidelně přepíná mezi několika aplikacemi.
Kompletní report je ke stažení zde.
Zdroj: warc.com