Online video (video na vyžádání, VODviz Video na vyžádání (VOD)) je v současnosti hlavním prvkem, který táhne evropskou mediální ekonomiku. Velikost audiovizuálního evropského trhu je letos odhadována na 142 mld. euro, což je téměř o třetinu více než před pěti lety. Na pražské listopadové konferenci AKTV to uvedl Richard Broughton z analytické společnosti Ampere Analysis, který publiku představil zprávu o podobě evropské krajiny VODviz Video na vyžádání (VOD).
Za posledních 15 let se ale proměňují zdroje výnosů, které do sektoru audiovizuálního trhu přicházejí. Zatímco před patnácti lety byly dominantními zdroji výnosy z prodeje TV reklamy a z placené TV, v letošním roce promlouvají do celkové struktury výnosy z online videa (VODviz Video na vyžádání (VOD) i placené SVODviz Předplacené video na vyžádání (SVOD)), které představují 30 % na celkových výnosech AV sektoru. Většina (19 %) z toho stále připadá na výnosy z prodeje online reklamy, více než desetina pak na výnosy z předplatného (SVODviz Předplacené video na vyžádání (SVOD)).
Rozvoji placeného online videa (SVODviz Předplacené video na vyžádání (SVOD)) výrazně napomohla pandemie covid-19, která urychlila zvyšování počtu předplatitelů streamovaných služeb. Loni jich v Evropě mělo přibýt 57 milionů (o necelých 50 % více než v roce 2019). Pro letošní rok se předpokládá nižší nárůst počtu předplatitelů – prognózy mluví o 35 milionech předplatitelů.
Placené video na vyžádání (nebo služby OTT) se v zemích západní Evropy dostaly už do každé druhé domácnosti. Odhad pro země střední a východní Evropy je nižší: činí necelou čtvrtinu domácností. Za většinou předplacených online služeb ale stojí nabídky přicházející od hlavních amerických hráčů. Je to asi 70 % ze všech předplacených online služeb, na lokální evropské hráče tak připadá menší podíl (30 %).
Zkušenosti z amerického trhu ukazují, že v dlouhodobém pohledu se příjmy z placené TV a z lineární TVLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. reklamy snižují (přestože rok 2021 je z pohledu vývoje TV reklamy výjimečný a oproti rokům 2020 i 2019 jsou příjmy vyšší). V Evropě je zatím situace jiná: zde se příjmy z placené TV v posledních deseti letech zvyšují a do roku 2019 rostly i příjmy z TV reklamy. Ty zbrzdila v loňském roce pandemie covid-19, letos se ale vrátily na růstovou trajektorii.
Dosavadní zkušenosti zatím ukazují, že nabídka Netflixu oslovuje v Evropě spíše mladší diváky, než je průměr populace. Například v Polsku je to 35 % diváků ve věku 25-34 let a 22 % diváků ve věku 35-44 let. To může naznačovat příležitosti na těchto trzích růst především v diváckých kategoriích 45+. Tyto skupiny přitom nemusí vyhledávat jen lokální obsah, přestože obsahová lokalizace je další vývojovou fází na trhu VODviz Video na vyžádání (VOD). Na vývoj reagují i velcí provozovatelé TV vysílání, kteří se snaží 10-15 % své produkce nejprve umísťovat na platformy VODviz Video na vyžádání (VOD), vyplynulo také ze zprávy Ampere Analysis.
Zdroj: vodviz Video na vyžádání (VOD)-uz-tvori-tretinu-vynosu-na-evropskem-trhu/">mediaguru.cz