Konkrétně 47 % dotazovaných považuje při dosahování svých cílů za nejcennější televizi. To je víc než loňských 36 %. Digitální video staví na první místo 46 % dotazovaných, což je méně než 53 % v minulém roce.
Další poznatky plynoucí ze studie ukazují, že:
- Více inzerentů očekává, že letos svou přítomnost na CTV/OTT zvýší. Více peněz ale utratí za lineární televizi. Dva z pěti inzerentů zvýší výdaje na reklamu v CTV/OTT v průměru o 16 %. Jeden ze čtyř inzerentů přitom posílí počet reklam v lineární televizi při nárůstu výdajů v průměru o 19 %.
- Inzerenti navyšují rozpočty, aby si vytvořili prostor pro větší podíl připojené, online a lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod., včetně integrace značek. Polovina inzerentů v USA letos vloží do videoreklamy více peněz. Průměrný nárůst bude představovat 25 %. 75 % z těchto inzerentů posílí celkové rozpočty, aby mohli plánované zvýšení uskutečnit. Takové informace přináší nejnovější vydání zprávy o konvergenci videoreklamy „Video Advertising Convergence Report“.
Z hlediska dosahování reklamních cílů zastiňuje video všechna ostatní média. V rámci videa teď opět vede televize.
Zjištění společnosti Advertiser Perceptions odpovídají poznatkům Disney Ad Sales. Jeho průzkum v roce 2021 odhalil, že více než 75 % většinou mladších diváků streamuje sportovní programy a zároveň používá další zařízení. Tím hlavním zařízením pro sledování ale zůstává televize.
„Televize je i nadále dominantní platformou pro konzumaci sportovního obsahu u všech demografií. Samy obrazovky ale tíhnou k online připojení,“
tvrdí autoři zprávy.
Roku jako hráč na poli digitálních médií je jednou ze značek, které se snaží přitáhnou více diváků k živému sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
. K nabídce pořadů na obrazovce přidává zónu živého televizního vysílání. Vede ho k tomu průzkum o streamování, který ukázal, že 61 % uživatelů - bez tradiční placené televize - sleduje živé zpravodajství několikrát za týden.
„Na přílivové vlně videa plují všechny lodě, jen ne stejně rychle,“ uvedl v prohlášení John Bishop, viceprezident pro business intelligence ve společnosti Advertiser Perceptions. „Streamování přitahuje primární pozornost, protože jako médium navyšuje obsah i počet diváků, zatímco lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. přináší nejvyšší objemy výnosů. Formy i hodnota streamování rostou, a proto můžeme čekat více inovací a investic od inzerentů.“
Společnost Advertiser Perceptions také zjistila, že inzerenti považují krátkodobé profesionální video za jeden ze tří nejlepších formátů pro dosahování klíčových ukazatelů výkonnosti reklamy. Za ním se řadí celé díly pořadů, videa influencerů na sociálních médiích, videa vytvořená uživateli a reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. při sportovních utkáních.
Inzerenty, kteří se zúčastnili průzkumu, ovlivňuje růst streamování. Více než polovina z nich proto letos očekává navýšení programatického nákupu videoreklamy. Druhá polovina roku 2021 zaznamenala oproti prvnímu pololetí velký nárůst programatického nákupu sociálních médií, video stránek, mobilních reklamních platforem a lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod..
Výnosy z reklamy na CTV/OTT se nadále zvyšují. Reklamní manažeři ale mají obavy z klíčových měřítek. 60 % respondentů věří, že když kupují impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne. v CTV, ztrácejí přehled o zásahu, frekvenci a efektivitě svých kampaní. Pouze 19 % s tímto prohlášením nesouhlasilo a 20 % zaujalo neutrální stanovisko.
Polovina inzerentů očekává, že během dvou let bude integrace značek jediný způsob, jak zasáhnout většinu diváků, kteří sledují obsah dlouhého formátu. Streamování bez reklamy totiž stále posiluje.
Zdroj: marketingdive.com