FAST nefunguje ani jako tradiční televize, ani jako streamovací služba typu Netflix. Je to určitý hybrid mezi nimi, tedy digitální platforma, která replikuje zážitek z lineárního sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
. Převzala z něj prvky, jako jsou pevný programový plán, přepínání mezi kanály a reklamy seskupené do předem definovaných reklamních bloků, ale divákovi je doručuje přes internet, zdarma a s využitím moderních nástrojů pro cílení reklamy. Zároveň je důležité si uvědomit, že nejde o žádnou paralelní subkulturu: do FAST investují miliardy největší hráči na televizním trhu, včetně Foxu, Paramountu, Samsungu, Roku nebo Amazonu.
Samotné označení FAST je akronymem pro Free Ad-Supported Streaming TV. Označuje se tak kategorie streamovacích služeb, které kombinují lineární televizní programování s VODviz Video na vyžádání (VOD) obsahem a jejichž provoz je financován primárně z prodeje reklamního prostoru. Divák tudíž obsah konzumuje zdarma a jedinou symbolickou „daní“ je fakt, že musí strpět sledování reklam. Pojem poprvé použil mediální analytik Alan Wolk v prosinci 2018, ale podobné služby už tehdy nějakou dobu existovaly. Vůbec prvním průkopníkem tohoto modelu byla Pluto TV, spuštěná v roce 2014.
Video: What are Fast Channels? - Adspective Vlog
Zdarma a přesto vydělává
Pluto TV po svém spuštění v roce 2014 fungovala primárně na licenčním modelu. Disponovala vlastními lineárními kanály, které programově zásobovala podlicencovaným obsahem třetích stran. Nezávislým subjektem nicméně zůstala jen do roku 2019, kdy ji za 340 milionů dolarů koupil Viacom, který se později proměnil v dnešní Paramount. Už během samostatného působení ale Pluto TV zanechala na televizním trhu svůj otisk. Řada výrobců televizorů začala do svých produktů zabudovávat obdobná řešení. Typickým příkladem je Samsung TV Plus, kterou Samsung spustil v roce 2015 a která se postupně proměnila v jeden z největších OEM FAST ekosystémů na světě.
Ať už jde o samostatnou službu, nebo integrovanou aplikaci, po technické stránce funguje model FAST vždy podobně. Základem je virtuální televizní kanál, pro který provozovatel sestaví programový plán, jenž je následně nepřetržitě streamován přes internet. Pro vkládání reklam se využívá technologie SSAI (Server-Side Ad Insertion), která je přímo integruje do streamu na serveru. Výsledkem je, že je většina běžných ad-blockerů nedokáže odstranit. Z pohledu diváka jde o zážitek velmi blízký sledování klasického televizního kanálu s programovým průvodviz Video na vyžádání (VOD)cem EPG.
Na první pohled se tak může zdát, že se FAST příliš neliší od podobných modelů, například AVODviz Video na vyžádání (VOD) nebo CTV. Rozdíly jsou ale zásadní. AVODviz Video na vyžádání (VOD), neboli Ad-Supported Video on Demand, je širší pojem, do něhož spadají i on-demand služby financované reklamou nebo hybridní reklamní tarify placených platforem. CTV (Connected TVviz Smart TV) je naopak vyloženě technický termín označující televizor připojený k internetu. FAST oproti tomu označuje konkrétní distribuční model: bezplatnou, reklamou financovanou službu, která staví na lineárních kanálech a televizním způsobu konzumace obsahu. V praxi se jednotlivé služby liší mírou registrace, rozsahem VODviz Video na vyžádání (VOD) i tím, jak silně se přibližují klasickému lineáru.
V současné době se na FAST trhu pohybují tři typičtí hráči. V první řadě jde o velké mediální společnosti, které většinou akvizovaly menší konkurenty. Takto se například Pluto TV dostala pod Paramount, Tubi pod Fox, Xumo pod Comcast a Charter nebo Sling Freestream pod Dish. Druhou velkou skupinou jsou výrobci zařízení, tedy OEM FAST hráči, jako právě zmíněný Samsung, kteří tyto kanály nabízejí v podobě předinstalovaných aplikací. Třetí skupinu tvoří platformy, které si udržují větší míru samostatnosti. Mezi nejvýznamnější patří především The Roku Channel a Plex, přičemž Roku je zároveň výrobcem hardwaru i provozovatelem obsahu. Samsung TV Plus měla už na konci roku 2024 přes 88 milionů měsíčně aktivních uživatelů a v roce 2026 překonala hranici 100 milionů MAU.
FAST jako součást televizní revoluce
Trh s FAST byl podle studie Grand View Research v roce 2024 oceněn na 9,73 miliardy dolarů, přičemž analytici předpovídají jeho růst na 40,2 miliardy dolarů do roku 2033 při ročním tempu 16,9 %. A to jde o jeden ze střízlivějších odhadů. V USA popularita FAST platforem roste dramaticky. Tubi, The Roku Channel a Pluto TV už na začátku roku 2025 společně tvořily 4,7 % celkové sledovanosti americké televize, což je více než u řady jednotlivých placených streamovacích služeb.
Skutečným milníkem v dějinách americké televize je květen 2025. Tehdy streamovací platformy poprvé překonaly součet sledovanosti klasické broadcastové a kabelové televize. Streaming dosáhl 44,8 % celkového času stráveného u televize, zatímco broadcast a kabel dohromady představovaly 44,2 %. Ještě v roce 2021 přitom lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. držela výrazně silnější pozici. Tento zlom dobře vystihuje i výrok Aarona Meyersona z Qualia Legacy Advisors: „Nikdo v Hollywoodu nevěří, že se lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. ještě někdy vrátí k tomu, jak fungovala dříve.“ Další vývoj zatím jeho slova potvrzuje.
Kritická je i situace na trhu s televizní reklamou. Prime-time příjmy lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. klesly v roce 2025 z 18,4 na 17,8 miliardy dolarů, zatímco streaming narostl na 13,2 miliardy dolarů. Podle eMarketer dosáhne reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. v CTV parity s lineární televizí už v roce 2028. Nad vodviz Video na vyžádání (VOD)ou lineární televizi drží především ty segmenty, v nichž má strukturální výhodu: živý sport, zpravodviz Video na vyžádání (VOD)ajství a velké kulturní události. Dobře to ukazuje i NFL, jejíž stávající mediální smlouvy s hlavními partnery běží až do sezony 2033. Současně ale platí, že kabelovou nebo satelitní televizi si doma stále předplácí významná část Američanů, byť už jen menšina.
Velká trojka
Podobu FAST trhu dnes určuje tzv. Velká trojka. Největším hráčem současného FAST trhu je Tubi, spadající pod Fox Corporation, která ji koupila v roce 2020 za 440 milionů dolarů. Tubi dnes uvádí více než 100 milionů měsíčně aktivních uživatelů a katalog čítající desítky tisíc filmů a seriálových epizod; začátkem roku 2025 sama mluvila o 97 milionech MAU a více než 10 miliardách hodin odstreamovaných během roku 2024. Na podzim 2025 navíc poprvé dosáhla provozní ziskovosti při 27% růstu tržeb. Jde o platformu, která oslovuje zejména mladší publikum: více než polovinu jejího publika tvoří generace Z a mileniálové a téměř polovinu publika tvoří multikulturní publika. Jak tento model výstižně shrnula šéfka marketingu Tubi Nicole Parlapiano: „Naši fanoušci se u nás chovají stejně jako předplatitelé streamovacích platforem. Jediný rozdíl je, že za to nemusejí platit.“
Video: Tubi Interface Interruption | Super Bowl
Druhé místo si na současném trhu udržuje průkopník FAST modelu Pluto TV. Dnes spadá pod hlavičku Paramount a je dostupná na řadě světových trhů. Tím, jak funguje a vypadá, se stále nejvíce blíží klasické kabelové televizi. Diváci si na Pluto TV mohou vybírat z širokého spektra kanálů z portfolia Paramountu, včetně oblíbených značek, jako jsou Comedy Central, MTV nebo Nickelodeon. Diváci se zde navíc chovají velmi tradičně a jako hlavní forma navigace je nadále využíván channel surfing, tedy přepínání mezi kanály a vyhledávání toho, co zrovna vysílají.
Video: Pluto TV: Crying is free. Feel the free. (Long form)
Třetím klíčovým hráčem zůstává The Roku Channel, který patří pod Roku Inc., a jde tak o největší FAST, jenž není navázán na žádnou velkou mediální skupinu. Roku na začátku roku 2025 oznámilo hranici 90 milionů streamovacích domácností a The Roku Channel se v závěru roku 2025 dostal na 2,9% podíl celkového televizního času v USA. Roku také výrazně těží z toho, že je zároveň výrobcem hardwaru a provozovatelem operační vrstvy na části chytrých televizorů, díky čemuž má přístup k mimořádně cenným datům o sledování. Právě to představuje studnici informací pro další zdokonalování vlastní FAST platformy i reklamních produktů.
Video: WHERE’S THE REMOTE??? | Roku Commercial
Nutno dodat, že tím se struktura FAST trhu nevyčerpává. Kromě Velké trojky na něm působí i další relevantní hráči disponující značným dosahem. Příkladem je již zmíněná Samsung TV Plus, která je dnes jedním z nejsilnějších OEM FAST hráčů na světě a v roce 2026 překonala hranici 100 milionů měsíčně aktivních uživatelů. Důležitým hráčem je také Amazon, který po ukončení samostatné značky Freevee přesunul svůj bezplatný AVODviz Video na vyžádání (VOD) a FAST obsah do Prime Video, kde je k dispozici více než 1 000 bezplatných FAST kanálů v několika velkých evropských trzích i v USA. Dalším konkurentem jsou LG Channels a také hybridní Plex, jenž kombinuje osobní knihovnu s FAST kanály a daří se mu především na trzích, kde je silná poptávka po bezplatném obsahu a jednoduché agregaci.
Video: [SDC23] Experience Interactive Advertisement on Samsung TV Plus
Více než archiv starého obsahu
Nabízí se pokušení podlehnout rozšířenému mýtu, že FAST jsou de facto pouze obsáhlými archivy starého obsahu. Realita je ale barvitější. Podle Gracenote pochází jen 13,4 % FAST obsahu z doby před rokem 1990 a nejrychleji rostoucím žánrem je naopak reality TV. Mezi lety 2024 a 2025 počet takto zaměřených kanálů narostl o 626 %, z 19 na 138. Největší kategorií nicméně nadále zůstávají filmy a velmi rychle roste také sport. V USA si navíc silnou pozici drží především lokální zpravodviz Video na vyžádání (VOD)ajství.
Video: Tubi | Cowboy Head (Extended) | Super Bowl LIX
Faktem nicméně je, že FAST operují převážně na principu neexkluzivního obsahu. Kanály jako NFL Channel nebo MLB Channel se mohou objevovat současně na více platformách. Oproti tomu placené streamovací služby často stavějí svou identitu na exkluzivitě, originální tvorbě a vlastní knihovně práv. Tato zdánlivá nevýhoda FAST je ale kompenzována jinak: rychlostí distribuce, nízkými náklady, vysokou dostupností a reklamní flexibilitou. Pro diváka je hlavním benefitem bezplatnost, pro inzerenta mimořádně efektivní spojení televizního formátu a digitální přesnosti.
FAST a reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.
Tyto výhody pro inzerenty jsou především strukturální. FAST totiž nabízí precision targeting kombinovaný s lean-back televizním formátem. V praxi to znamená, že divák sedí u obrazovky, pasivně konzumuje obsah a reklamu přijímá jako součást nepsané dohody. Inzerent díky tomu může cílit na konkrétní domácnosti, nikoli na anonymní masu diváků. Zásadní roli přitom hraje i programatický nákup: podle IAB bylo v roce 2024 programaticky realizováno přibližně 75 % CTV transakcí.
FAST navíc stojí na formátech, které nelze přeskočit, a výzkumy u nich opakovaně ukazují vyšší obchodní efekt než u skippable reklamy. Další silnou stránkou je měřitelnost. Zadavatelé mají k dispozici metriky jako completion rate, frequency capping nebo view-through attribution a mohou je propojovat i s nákupními daty. Významná je i demokratizace vstupu: zatímco třicetisekundový spot v NFL stojí statisíce dolarů, FAST reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. je dostupná i značkám s podstatně menším rozpočtem. Právě v tom spočívá její obchodní síla: kombinuje televizní pozornost a emocionální dopad s přesností, flexibilitou a datovou vyhodnotitelností digitální reklamy.
Video: Interactive Video Ads Outperform Standard Formats Across the Funnel: Amazon's Maggie Zhang
Průměrné streaming CPMviz CPT v roce 2025 kleslo na 27,25 dolaru, což představuje meziroční pokles o 7,6 %, zatímco prime-time broadcast CPMviz CPT dosáhlo 43,50 dolaru a kabelová televize 19,35 dolaru. Analytici nicméně předpokládají, že po období tlaku na cenu přijde stabilizace a postupný návrat růstu. Zároveň se dál mění i postoj diváků k reklamě. Podle Comscore už reklamní tarif tvoří 45 % sledovacích hodin Netflixu v amerických domácnostech a další průzkumy ukazují, že velká část diváků je ochotna tolerovat více reklamy výměnou za nižší cenu služby. ReklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. tak přestává být vnímána jako rušivý zásahviz Reach a stále více se stává součástí implicitní dohody mezi platformou a uživatelem.
Další zásadní výhodou FAST a celého CTV ekosystému je práce s ACR daty. OEM FAST platformy, jako jsou Samsung, LG nebo Roku, mají přístup k technologii Automatic Content Recognition, která dokáže identifikovat, co přesně divák sleduje. Právě tato dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. představují pro inzerenty mimořádně cenný zdroj, protože umožňují propojit televizní sledování s dalšími datovými vrstvami a výrazně zpřesnit targeting i vyhodnocování kampaní. Klíčovým omezením však nadále zůstává cross-platform měření. Podle Nielsen totiž pouze 32 % globálních marketérů měří mediální výkon skutečně holisticky napříč digitálními a tradičními kanály.
Lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. nekončí, jen ztrácí monopol
To, že je lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. na ústupu, je fakt. Neznamená to ale, že by jí bezprostředně hrozil zánik. Největším nebezpečím pro lineární televizi zůstává cord-cutting. Navzdory tomu, že její podíl opravdu klesá, je v posledních letech patrné, že tento trend místy zpomaluje a že publikum stále volí spíše hybridní přístup: streaming používá hlavně pro zábavu a katalogový obsah, lineární televizi si nechává pro sport, zprávy a velké živé události. Velcí vysílatelé na to reagují rozdělením rolí. Bezplatné FAST platformy využívají k rozšíření zásahviz Reachu, práci s archivem a reklamní monetizaci, zatímco prémiový obsah soustřeďují do placených služeb. Tubi, Pluto TV, Peacock i Prime Video tak v širší televizní ekonomice nehrají stejnou roli, ale vzájemně se doplňují.
Z toho plyne poměrně optimistický závěr, že FAST lineární televizi nepožírá. Naopak oslovuje i dodatečné diváky, kteří by jinak televizní obsah nesledovali vůbec. Dobře to vystihl Wayne Friedman z MediaPost: „FAST kanály jsou příležitostí k přežití pro lokální televizní stanice, které se před dvaceti lety zrodily ze zpravodviz Video na vyžádání (VOD)ajských internetových stránek.“ Rizika samozřejmě existují. V současnosti už globálně vysílají tisíce FAST kanálů, což zužuje možnosti hledání nového atraktivního obsahu. Tlak na exkluzivitu navíc narušuje klíčovou výhodu FAST modelu, tedy jeho nízké náklady. A oproti lineární televizi je FAST přece jen reklamně skromnější: obvykle nese zhruba 4 až 8 minut reklamy za hodinu, zatímco lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. výrazně více. Klíčovou otázkou tak zůstává rovnováha mezi monetizací a diváckou spokojeností.
Evropa: velký potenciál, pomalejší rozjezd
Zajímavé bude sledovat, zda FAST revoluce zasáhne stejnou měrou jako USA také Evropu. Evropský trh v tomto ohledu za Spojenými státy stále výrazně zaostává. Podle odhadů měl v roce 2024 dosáhnout zhruba 490 milionů dolarů, zatímco americký trh se pohyboval kolem 1,3 miliardy dolarů. Trh je navíc silně fragmentovaný: o dominantní postavení na jednotlivých trzích soutěží Pluto TV, Samsung TV Plus, Rakuten TV, LG Channels, Rlaxx i řada dalších lokálních hráčů. Podle 3Vision FAST Tracker navíc na pěti největších evropských trzích operuje více než 1 200 unikátních FAST kanálů od 243 provozovatelů.
V regionu střední Evropy se FAST prosazuje ještě pomaleji. V Česku a na Slovensku dnes dominují spíše hybridní a placené platformy typu Max, Netflix, prima+, Oneplay nebo operátorské videotéky. Globální FAST jsou zde dostupné jen omezeně a nejčastěji prostřednictvím OEM ekosystémů, především Samsung TV Plus. Ta je v Česku oficiálně dostupná zdarma na televizorech Samsung od modelového roku 2016, zároveň ale vyžaduje účet Samsung a její nabídka se liší podle země. Prima+ navíc sama stojí na modelu FREE, LIGHT a PREMIUM, takže ji nelze bez výhrad řadit mezi čistý FAST v americkém smyslu. Oneplay je pak po sloučení Voyo a O2 TV zjevně spíše placenou hybridní platformou kombinující lineární kanály, archiv, sport a vlastní originální obsah.
Za nejvýraznější mezinárodní FAST produkt na českém trhu tak lze dnes považovat spíše Samsung TV Plus než BBC Player. Ten je totiž v Česku a na Slovensku od listopadu 2024 dostupný jako multižánrová VODviz Video na vyžádání (VOD) služba přes Magenta TV a Magio TV, nikoli jako klasická FAST platforma. Pro lokální vysílatele, jako jsou Česká televize, TV Nova, FTV Prima nebo nově STVR, tak FAST zůstává spíše otázkou blízké budoucnosti než současné mainstreamové reality. Už teď je ale staví před zásadní otázku: budovat vlastní bezplatné streamovací kanály jako rozšíření lineáru, nebo tento prostor přenechat globálním hráčům, pro které je region sice menší, ale strategicky zajímavý.
FAST tedy není jen další distribuční kanál, nýbrž signál, že se televize znovu učí mluvit jazykem digitálu, aniž by ztratila svou schopnost budovat masový zásahviz Reach, emoci a každodenní návyk. Nabízí totiž prostředí, v němž se spojuje síla klasického televizního formátu s přesností datového cílení, flexibilitou programatického nákupu a výrazně nižší bariérou vstupu. Pro značky, které budou ochotné přemýšlet o televizi méně nostalgicky a více strategicky, tak FAST nepředstavuje okrajový experiment, ale jednu z nejzajímavějších příležitostí příštích let.