Debata o budoucnosti pozemního vysílání (ať už televize nebo rádia) se v posledních měsících přesunula z teoretických úvah expertů přímo do diskusí mezi regulátory nebo jednotlivé mediální domy. Dnešním textem proto navazujeme na článek z minulého týdne, který se věnoval bezprecedentním výzvám, jimž čelí veřejnoprávní média v Evropě.
Tato proměna je úzce spjata s technologickou infrastrukturou, která po desetiletí tvořila páteř informovanosti a kultury – pozemním digitálním televizním vysíláním (DTT) nebo analogovou FM distribucí. Zatímco dříve byla anténa symbolem stability a univerzální dostupnosti, v roce 2026 se stává předmětem složitých strategických šachů o frekvenční pásma a ekonomickou efektivitu. Tlak na uvolnění spektra pro mobilní sítě nové generace a raketový vzestup IP platforem staví evropské regulátory před zásadní dilema.
Pozemní TV v Británii pokračuje. A co FM vysílání?
Britská BBC v rámci své strategie úsporných opatření čelí nutnosti radikálně transformovat své provozní náklady, což vede k tlaku na rychlejší přesun k digitálním platformám. Generální ředitel Tim Davie v roce 2026 zdůrazňuje, že organizace musí směřovat k modelu „digital-first“, aby dokázala konkurovat globálním technologickým gigantům. Tento proces s sebou nese bolestivé škrty v tradičních lineárních službách a redukci pracovních míst, přičemž uvolněné prostředky mají být reinvestovány do obsahu pro platformu iPlayer a rozvoje datové analytiky, která je pro přežití v moderním mediálním prostředí klíčová.
Zatímco v televizním sektoru se o konci pozemního příjmu stále pouze debatuje, v oblasti rozhlasového vysílání na vlnách VKV (FM) došlo k zásadnímu strategickému obratu. Britská vláda po důkladném přezkumu rozhodla, že analogové rádio zůstane zachováno minimálně do roku 2032. Toto rozhodnutí vychází z faktu, že FM vysílání stále využívá přibližně třetina posluchačů a pro mnohé, zejména starší občany nebo řidiče starších vozů, představuje kriticky důležitý a spolehlivý zdroj informací. V praxi by tak mohlo opuštění analogového rádia nastat rychleji než u pozemního vysílání, které už je digitalizované.
Německo a budoucnost FM vysílání
V Německu se v roce 2026 znovu rozhořela debata o možném konci analogového rozhlasového vysílání na vlnách VKV (FM). Zatímco některé spolkové země a mediální regulátoři tlačí na stanovení pevného dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. vypnutí, aby se urychlil přechod na modernější digitální standard DAB+, německá vláda se k tomuto kroku staví zdrženlivě. Hlavním argumentem pro zachování analogu zůstává fakt, že miliony starších přijímačů i autorádií stále spoléhají na FM vlny, a předčasné ukončení vysílání by mohlo vést k významnému omezení dostupnosti informací pro část populace.
Situaci komplikuje také nejednotnost mezi samotnými rozhlasovými stanicemi. Zatímco veřejnoprávní vysílatelé vidí v DAB+ cestu k úsporám a technologickému pokroku, řada soukromých regionálních stanic se obává ztráty posluchačů i vysokých nákladů na technologickou obměnu. Diskuze se tak v současnosti nezaměřuje pouze na technické parametry, ale především na sociální a ekonomické dopady, které by nucené vypnutí analogového signálu přineslo v době, kdy se mediální trh nachází pod silným tlakem internetové konkurence.
Konec pozemní TV ve Francii do deseti let?
Další trhlinu v budoucnosti klasického anténního příjmu způsobil v únoru 2026 šéf skupiny Canal+ Maxime Saada, který během senátního slyšení vyslovil nekompromisní předpověď pro francouzskou pozemní TV. Podle jeho slov stojí tato platforma na prahu nevyhnutelného zániku a v horizontu deseti let se stane historii. Saada tento vývoj vnímá jako přirozený důsledek „platformizace“ médií, kdy se televizní stanice de facto mění v digitální aplikace.
Tento radikální postoj je úzce spjat s aktuálními konflikty mezi vysílateli a regulátory, které jen urychlují odklon od tradičních forem distribuce. Rozhodnutí francouzského regulátora Arcom neobnovit licence pro některé klíčové kanály v pozemních sítích vnímá Saada jako katalyzátor konce jedné éry. Canal+, který je aktivní také v České republice a na Slovensku, již dříve avizoval stažení svých placených stanic z pozemního vysílání, čímž jasně deklaroval, že budoucnost vidí výhradně v internetovém prostředí.
Komerční TV na Slovensku z pozemní TV odešly
Slovenský televizní trh slouží jako ukázkový příklad toho, jak rychle může dojít k erozi bezplatného pozemního vysílání, pokud klíčoví komerční hráči upřednostní výnosy z distribuce nad univerzální dostupností. Proces oslabování DTT platformy odstartovala již před lety skupina Markíza, která z bezplatného vysílání odešla. Tento krok tehdy vyvolal vlnu nespokojenosti u diváků zvyklých na bezplatný příjem, ale zároveň ukázal novou cestu monetizace obsahu.
Od roku 2026 se k tomuto trendu definitivně připojila i skupina Joj, jejíž odchod z bezplatného pozemního vysílání do placeného režimu znamenal pro slovenskou terestriku další citelnou ránu. Zatímco dříve byla anténa synonymem pro dostupnost nejsledovanějších stanic zdarma, dnešní slovenský divák se v rámci DTT musí v bezplatné nabídce spoléhat primárně na veřejnoprávní STVR a několik menších kanálů. Tento vývoj fakticky vytlačuje diváky směrem k IPTVTelevize přes internetový protokol šíří služby digitální televize prostřednictvím IP protokolu přes zabezpečené počítačové sítě. Na rozdíl od klasického vysílání může být komunikace obousměrná. a satelitním službám. Operátorům sice přináší stabilnější příjmy, zároveň však prohlubuje informační propast pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva.
Česko počítá s uvolňováním nových frekvencí
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) symbolizuje roli stabilizátora, který se v roce 2026 namísto radikálních řezů soustředí na evoluční rozvoj stávající platformy. Klíčovým dokumentem zůstává Strategie správy rádiového spektra, která garantuje zachování pásma UHF pro televizní vysílání i po roce 2030, čímž Česko vysílá jasný signál o podpoře bezplatného příjmu, na nějž stále spoléhá více než polovina domácností. Úřad finalizuje procesy pro rozvojové sítě 25 a 26, které mají mj. posílit regionální vysílání.
Navzdory této stabilitě však ČTÚ bedlivě monitoruje měnící se dynamiku trhu, kde podíl IPTVTelevize přes internetový protokol šíří služby digitální televize prostřednictvím IP protokolu přes zabezpečené počítačové sítě. Na rozdíl od klasického vysílání může být komunikace obousměrná. a kabelové distribuce začíná převažovat nad klasickou anténou. Regulátor se tak ocitá v podobné situaci jako jeho evropští partneři, byť s odlišným časovým rámcem: musí vyvažovat ochranu diváků, pro které je terestrické vysílánívíce viz Pozemní vysílání a DVB-T sociální nutností, s rostoucími požadavky mobilních operátorů na uvolnění dalších frekvencí. Česká cesta tedy nespočívá (zatím) v plánování „velkého vypnutí“, ale v hledání hybridního modelu.
Zdroj: mediaguru.cz