Nová recenzovaná studie analytické společnosti Juniper Research upozorňuje na systémový problém šíření podvodných reklam na sociálních sítích a na ekonomické motivace, které jejich výskyt dlouhodobě podporují. White paper s názvem Protecting Users from Scam Ads: A Call for Social Media Platform Accountability poprvé kvantifikuje finanční přínosy, které platformám plynou z tzv. podvodných reklam (scam ads), a dochází k závěru, že výnosy z reklamy často převyšují náklady na její důsledné potírání.
Jde o klamavé digitální reklamní sdělení, jejichž cílem je přimět uživatele k zapojení do falešných nabídek, služeb nebo investic. Často pracují se zavádějícími sliby, falešnými doporučeními nebo se vydávají za známé značky, firmy či prodejce. Cílem je vylákat od uživatelů platby za neexistující produkty nebo je přimět k investicím do podvodných schémat.
Podle odhadů Juniper Research vygenerovaly sociální platformy v Evropě v roce 2025 z podvodných reklam přibližně 4,44 miliardy eur, tedy zhruba 108 miliard korun. Podvodné formáty přitom tvořily zhruba deset procent všech příjmů ze sociálně-mediální reklamy. Studie zároveň ukazuje, že evropští uživatelé byli v roce 2025 vystaveni přibližně jednomu bilionu podvodných reklam, což v průměru odpovídá zhruba 190 zobrazením na uživatele měsíčně. Pokud se současný trend nezmění, má tento počet do roku 2030 vzrůst na 250.
Výrazně nad evropským průměrem se podle studie nachází Česko. Podvodné reklamy cílené na české uživatele v roce 2025 podle odhadů generovaly platformám přibližně 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Podíl příjmů z nich dosáhl v Česku 14,5 procenta, což znamená, že přibližně jedna ze sedmi zobrazených reklam měla podvodný charakter.
Autoři studie upozorňují, že právě kvantifikace těchto příjmů pomáhá vysvětlit, proč platformy často přistupují k řešení problému spíše reaktivně než systémově. Bez posunu k proaktivnímu ověřování inzerentů a reklamního obsahu může podle Juniper Research objem podvodné reklamy dále růst. Do roku 2030 by tak sociální platformy mohly v Evropě vygenerovat ze scam ads více než 10,3 miliardy eur, počet jejich zobrazení by mohl překročit 1,4 bilionu a průměrný uživatel by se s podvodnou reklamou setkával o zhruba třetinu častěji než dnes.
Studie zároveň varuje, že ačkoli mohou krátkodobé reklamní příjmy růst, dlouhodobým důsledkem bude eroze důvěry uživatelů, která může negativně ovlivnit hodnotu samotných platforem.
DataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem.set, analytický rámec i závěry byly podle autorů zpracovány nezávisle společností Juniper Research na zakázku pro finanční technologickou firmu Revolut, přičemž metodika i výsledky prošly interním odborným posouzením. Revolut se na tvorbě dat ani závěrů nepodílel.
O studii
Metodika
Juniper Research při zpracování studie vycházel z veřejně dostupných dat největších sociálních platforem v Evropě a z vlastních analytických dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem.bází o populaci, počtu dospělých uživatelů a využívání sociálních sítí. Analýza se zaměřuje výhradně na platformy, jejichž hlavní funkcí je sociální interakce, objevování obsahu a algoritmicky řízené zobrazování příspěvků – konkrétně Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat, X (dříve Twitter) a LinkedIn. Naopak nezahrnuje video-streamovací služby ani komunikační aplikace.
Objem zobrazovaných reklam byl odhadován na základě ověřených dat o reklamních impresích a veřejně dostupných cenových ukazatelů (CPMviz CPT), které byly zapracovány do prognostických modelů. Výskyt podvodných reklam a související ztráty byly posuzovány pomocí otevřených datových zdrojů a historických údajů, přičemž autoři upozorňují, že skutečný rozsah může být vyšší kvůli tomu, že všechny případy byly zaznamenány.
Zdroj: reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.-na-socialnich-sitich">mediaguru.cz