Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
. Naneštěstí pro svět reklamy je valná většina tohoto sledování bez reklam, protože na většině těch největších a nejdominantnějších streamovacích služeb reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. neběží (Netflix, Amazon Prime, Disney+, HBO Max - i když tady dochází ke změně -, Apple TV+) a dvě větší služby, kde reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. je (YouTube a Hulu), mají velmi nízký podíl reklamního času vůči celkové době sledování.
Podle dat společnosti Nielsen (s využitím údajů o sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
připojené k internetu po sekundách) připadá téměř 25 % sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:
Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
na streamovaný obsah. Ale pouze 4 % času sledování reklamy tvoří streamovaná reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.. Lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. stále představuje více než 95 % celkového času sledování televizní reklamy.
Proto jsou dnes reklamní kampaně na streamovaném prémiovém videu tak drahé a mají tendenci vykazovat vysokou frekvenci a nevelký zásahviz Reach. A proto také představují podvody v reklamě ve streamovaném videu skutečný a rostoucí problém. Poptávka po reklamě převyšuje nabídku, což je pro ty, kdo páchají podvody v online reklamě, jako med pro mravence na letním pikniku.
Hodně lidí v mediálním a reklamním průmyslu chce tuto situaci změnit. Inzerenti, platformy velkých technologických firem, velká média a společnosti zaměřené na online reklamní technologie by všichni rádi viděli superrychlý růst videa na vyžádání podporovaného reklamou (AVOD).
Tato změna by posunula digitální platformy do centra celého reklamního ekosystému. Došlo by tím k rozkladu samostatného sila, kterým je americký televizní reklamní průmysl v hodnotě 65 miliard USD. Teoreticky by to všem přineslo větší výnosy z každé reklamy.
Ale lidé, kteří skutečně ovlivňují, zda se reklamou podporované streamovací služby uchytí, tj. diváci, ještě musí reklamou podporovanému streamování věnovat podstatné množství času a pozornosti. Diváci jsou ti, kdo tuto změnu řídí, ne mediální průmysl.
Posun od sledování lineární televizeLineární vysílání je vysílatelem naprogramovaná sekvence v denním vysílacím plánu, kterou divák nemůže nijak ovlivnit. Je to klasické televizní nebo rozhlasové vysílání tak, jak ho známe, kdy jeden pořad následuje druhý (oddělený znělkami, reklamami a dalšími částmi vysílání). Opakem je non-linear broadcast, tedy nelineární vysílání, kdy si divák volí, co a v jakém čase bude sledovat. To znamená například podcasting, různé videotéky, VOD (video-on-demand) služby apod. ke streamování potrvá mnoho let.
Velkou část televizního publika tvoří starší a nízkopříjmoví diváci. Ti nepatří mezi ty, kdo si záhy osvojují nové technologie, a navíc při přechodu ke streamování čelí ekonomickým a strukturálním překážkám.
Nejnovější zpráva Pew Research říká, že 34 % amerických domácností nemá pevné širokopásmové připojení (to je více než 100 milionů Američanů) a mnoho desítek milionů domácností nemá chytrý televizor. Navíc pokud jde o sledování živého sportu a zpravodajství, tedy úspěšných televizních programů, klasická a kabelová televize přinášejí možnost sledování ve vysokém rozlišení bez lagu nebo latence.
Zážitek ze streamované reklamy potřebuje masivní zlepšení.
Proč dává Hulu ve stejnou hodinu v rámci stejného pořadu neustále dokola stejnou reklamu? Jak to, že YouTube TV nechává některé reklamní spoty prázdné, s mrtvým časem? Jak to, že jen dvě velké streamovací služby podporované reklamou provádějí lidskou kontrolu jedné každé reklamy, kterou ukazují svým divákům?
Online reklamní technologie možná mají kapacitu dodávat lepší a relevantnější reklamní zážitek, ale jak víme z bannerů a otevřeného webu, rozdíl mezi potenciálem a praxí svědčí o tom, že je co zlepšovat. Pokud odvětví odráží zkušenosti z webové reklamy na streamované televizi, diváci budou houfně opouštět služby se špatnými reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.mi.
Vykazování a měření streamované reklamy je chaos.
Jedním z důvodů, proč jsou zkušenosti se streamovanou reklamou tak špatné, je skutečnost, že svět streamu je roztříštěný a chaotický. Většina výrobců televizorů a hardwarových klíčů má různé operační systémy. Aplikace na těchto službách jsou rozdílné. A reklamy v rámci těchto služeb mohou mít několik vlastníků a mnoho cest k doručení, včetně výrobce zařízení, poskytovatele licence operačního systému, vlastníka obsahu, distributora, platforem na straně prodeje, platforem na straně poptávky, reklamních serverů, kreativních serverů a platforem pro správu dat.
To znamená, že do doručení reklamní impreseZobrazení reklamy (používá se na internetu). Počítá se, kolikrát se reklama zobrazí, ať už na ni uživatel klikne, nebo ne. mohou zasáhnout desítky společností, a shromažďovaní, třídění a harmonizace vykazování a měření z takového chaosu je zase jen chaos.
Je jasné, že společnost, která prohlašuje, že inzerentům dává přesné konsolidované zprávy o reklamních kampaních na základě deterministických údajů, nemluví pravdu. Nic takového neexistuje. Dnes (a ještě po nějakou dobu) můžeme doufat nanejvýš v obecné, přibližné a pravděpodobnostní informace.
Vše kolem času, iterace a dlouhodobého závazku.
Věřím, že AVOD bude časem tvořit velkou část ekosystému videoreklamy, ale bude trvat roky, než se změní chování diváků, vybuduje se nová nabídka online reklamy podobné té televizní a splní se slib lepší reklamní zkušenosti pro inzerenty, nikoli lepších zisků pro online platformy burz reklam, které chtějí obchodovat s očními bulvami lidského publika, jako by to byl vepřový bok (děkujeme, mentorko a mediální legendo Wendo Millard, že jste nás před více než deseti lety varovala).
Vítězové budou klást na první místo diváky, budou po celá léta a ne čtvrtletí za čtvrtletím usilovat o budování služeb podporovaných reklamou a budou zkoušet, poznávat a optimalizovat svou cestu k lepšímu televiznímu zážitku pro všechny.
Co myslíte? Musí teď služby AVOD slavit okamžitý úspěch, aby se staly dlouhodobými vítězi?
Zdroj: mediapost.com