Evropský mediální sektor v posledních letech zaznamenává růst tržeb, ale zároveň klesající ziskovost. Podle aktuálních údajů, zveřejněných ve zprávě The European Media Industry Outlook 2025, vygeneroval v roce 2024 přibližně 158 miliard eur, což představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2022. Největší podíl na růstu má streaming a rozvoj imerzivních technologií stejně tak jako růst inzerce z online platforem. Nejsilnější zůstává broadcasting. Tržby tradičních zpravodviz Video na vyžádání (VOD)ajských médií mírně klesají, na druhou stranu si udržují relativně stabilní marže (viz grafy níže).
Struktura trhu se výrazně liší podle jednotlivých segmentů. Audiovizuální oblast je roztříštěná mezi národní hráče, menší producenty a globální platformy, přičemž sto největších společností v Evropě rostlo dvakrát rychleji než trh jako celek. Naopak v odvětví videoher a rozšířené reality dominuje několik nadnárodních firem (například Meta ovládá více než polovinu evropského trhu s XR technologiemi).
Významnou část příjmů mediálních firem ohrožují online platformy jako Google, Meta či YouTube, jejichž příjmy z reklamy dnes přesahují tržby tradičních zpravodviz Video na vyžádání (VOD)ajských médií. Přestože evropský mediální trh kopíruje vývoj ve Spojených státech, z hlediska objemu tržeb zaostává, když generuje zhruba polovinu amerického objemu, přestože EU má o 30 procent větší populaci.
Ziskovost mediálního sektoru v poslední dekádě klesá. Podle ukazatele EBITDA se v letech 2014–2023 snížila průměrná profitabilita napříč většinou mediálních odvětví. Tržby i zisky mediálních společností tak vykazují značnou cykličnost a silnou závislost na technologických inovacích i měnícím se spotřebitelském chování.
Vývoj výnosů na mediálních trzích v EU (mil. EUR); Zdroj: The European Media Industry Outllook 2025
Vývoj zisku EBITDA /mil. EUR) v mediálních segmentech; Zdroj: The European Media Industry Outlook 2025Online video už předbíhá placenou TV
Audiovizuální průmysl je největším zdrojem tržeb i pracovních míst v evropských médiích. Rychle se rozšířil o VoDviz Video na vyžádání (VOD) služby, zatímco tradiční segmenty jako DVD prakticky zanikly. Hlavními příjmovými zdroji zůstávají pay TV, televizní reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. a veřejné financování, ale jejich význam postupně klesá ve prospěch online platforem a streamingu.
Podíl vysílatelů na tržbách klesl z 75 % v roce 2018 na očekávaných 53 % v roce 2025, zatímco SVoDviz Předplacené video na vyžádání (SVOD) (příjmy z předplatného videa) má do stejného roku vzrůst na 17 %. Příjmy kin po pandemii oživily, ale stále nedosáhly předcovidových hodnot.
Online video reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. se stala druhým největším zdrojem příjmů a do roku 2029 by se měla téměř zdvojnásobit. Streamovací služby i vysílatelé přecházejí na hybridní modely, které kombinují reklamu a předplatné. Přesto trh zůstává silně koncentrovaný a americké společnosti zvyšují svůj podíl.
Zdroj: Technopolis Group na základě dat Ampere Market Operators, The European Industry Media Outlook 2025Modely s reklamou jsou v kurzu
Streamovací služby stále více kombinují předplatné s reklamními modely. Netflix, Disney+, HBO Max či Paramount+ zavedly tarify s nižší cenou výměnou za sledování reklam a Netflix v posledním roce dokonce zdvojnásobil své příjmy z reklamy. Tento přístup umožňuje oslovit i cenově citlivější diváky. Podobnou strategii rozvíjejí i evropské subjekty, například španělská Atresmedia se svou platformou Atresplayer.
Rychle roste také význam tzv. connected TVviz Smart TV, která v roce 2023 zasáhla téměř 90 procent spotřebitelů na vyspělých trzích. Inzerenti zde testují nové formáty, například interaktivní reklamu s QR kódy nebo hlasovým ovládáním. Do prostředí chytrých televizorů vstupují i výrobci hardwaru: služby jako Samsung TV Plus nebo LG Channels nabízejí bezplatný obsah financovaný reklamou.
Největší dynamiku přitom vykazuje segment FAST (free ad-supported streaming television), který poskytuje divákům volně dostupné lineární kanály s reklamou. Jeho tržby mají do roku 2029 vzrůst o více než pětinu. V EU už dnes působí velcí poskytovatelé jako Pluto TV, Rakuten TV či Roku Channel.
Navzdory vyšším investicím zůstává evropský obsah ve sledovanosti za americkým. Na SVoDviz Předplacené video na vyžádání (SVOD) platformách tvoří evropská díla pětinu katalogů, ale jen 16 % sledovanosti, zatímco americké tituly zabírají dvě třetiny kinotrhu. Rychle roste také využití umělé inteligence, kterou v roce 2024 používalo 39 % evropských audiovizuálních firem, oproti 21 % o rok dříve. Očekává se, že globální trh s generativní AI v médiích do roku 2028 dosáhne 48 miliard eur. Brzdou rozvoje v Evropě jsou však nedostatky odborných dovedností, zejména v oblasti virtuální produkce a postprodukce, kde 80 % firem hlásí obtíže s náborem specialistů.
Celou zprávu si můžete prohlédnout zde nebo v tomto materiálu.
Zdroj: mediaguru.cz