Novou vlnu debat o vlivu AI na pracovní trh a možnostech diváků rozlišovat mezi iluzemi a realitou podnítilo srpnové vydání amerického módního magazínu Vogue. Ten poprvé ve své historii zobrazil čtenářům jako modelku výtvor počítačové imaginace. Pózovala na stránce s reklamou značky Guess a přestože nešlo o redakční obsah a drobný nápis prozrazoval syntetický původ snímku, zařazení inzerátu vyvolalo i některé kritické reakce nejen uvnitř modelingové branže. „I bez nových digitálních standardů vizuální dokonalosti umocněných umělou inteligencí je modeling dost náročnou profesí. Natož s nimi,“ postěžovala si modelka Sarah Murrayová serveru reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. splnila veškeré inzertní standardy. Kromě toho se syntetickými modelkami experimentovaly v minulých letech portugalská a italská mutace Vogue. V roce 2025 jsou ale možnosti generativních jazykových modelů natolik pokročilé, že podle některých hlasů z digitální branže mohou přinést změny nejen byznysového paradigmatu. „Buď to Guess udělal s cílem rozproudit debatu a získat publicitu zadarmo, nebo chtějí osekávat náklady a nedomýšlejí všechny možné implikace,“ dodává pro BBC takzvaná plus-size modelka Felicity Haywardová. Obává se, že využívání virtuálních a vzhledově bezchybných žen povede k častějšímu opomíjení těch modelek, které ztělesňují menšinový ideál krásy: nejen například svou tělesnou váhou, ale i transsexuální orientací nebo nošením hidžábu. AI a týdny práce S takovými slovy ale nesouhlasí Andreea Petrescuová, spoluzakladatelka agentury Seraphinne Vallora, která kontroverzní reklamu na Guess vytvořila. „Nevytváříme žádný nedosažitelný ideál krásy, modelka vytvořená AI pro Guess vypadá vlastně docela realisticky. V konečném důsledku jsou ale všechny reklamy vytvořeny tak, aby vypadaly dokonale a obvykle v nich vystupují supermodelky. My neděláme nic zásadně odlišného,” sdělila BBC. Druhá ze zakladatelek Seraphinne Vallora, Valentina Gonzalezová, rozporuje i představu o schopnostech AI zázračně osekat náklady na tvorbu reklamního obsahu. Podle ní je generování obrazů za využití této technologie vysoce komplexním procesem. Konkrétně její firma zaměstnává pět lidí jen na generování virtuálních modelek, přičemž vytvoření kompletního vizuálu od nápadu až po konečnou podobu může prý i za využití AI trvat klidně celý měsíc. Podle dalších expertů z branže je ale přínos technologie z byznysového hlediska nezpochybnitelný. Dokládá to nejen její využívání ze strany dalších značek jako H&M, Mango nebo Calvin Klein, ale i hlasy odborníků z mediálního a marketingového odvětví. Kontroverze prodává PJ Pereira, zakladatel agentury Silverside AI, pro TechCrunch uvádí, že umělá inteligence nabízí v neposlední řadě klíč ke skutečně masivnímu škálování. Podle něj nástup sociálních médií a e-commerce zásadně zvýšil poptávku ze strany značek po množství dodávaného propagačního materiálu, které se může pohybovat kdekoliv mezi čísly 400 a 400 tisíc jednotlivých kusů obsahu. „Na tak vysoké počty se nedostanete pouhým vyladěním vašich procesů. Potřebujete úplně nový systém,“ dodává Pereira. Z jeho zkušeností tak sice AI může připravit některé lidské modelky o živobytí, nechá ale ještě vydělat tvůrcům syntetických modelek. I přes často rozporuplné reakce publika na počítačem kompletně vymyšlený obsah. Pereira to dokládá příkladem jeho Silverside AI, když nedávno testovala na TikToku video vytvořené AI. Dosáhlo milionu zhlédnutí a zároveň si vysloužilo velké množství negativních komentářů. „Když od nich ale odhlédnete, zjistíte, že míra prokliku byla třicetinásobkem počtu stížností,“ dodává podnikatel. Americká verze Vogue ale možná poslouží jako úplně jiná případová studie. Získala si sice publikováním reklamy vytvořenou AI masivní publicitu, ta ale ještě nemusí zaručovat prodejní úspěch. Jak informoval americký Forbes, část čtenářů začala v reakci na reklamu na Guess vyhrožovat přes sociální sítě ukončením předplatného módního magazínu.">TechCrunch. Vogue se ale brání tím, že reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. splnila veškeré inzertní standardy. Kromě toho se syntetickými modelkami experimentovaly v minulých letech portugalská a italská mutace Vogue. V roce 2025 jsou ale možnosti generativních jazykových modelů natolik pokročilé, že podle některých hlasů z digitální branže mohou přinést změny nejen byznysového paradigmatu.
„Buď to Guess udělal s cílem rozproudit debatu a získat publicitu zadarmo, nebo chtějí osekávat náklady a nedomýšlejí všechny možné implikace,“ dodává pro BBC takzvaná plus-size modelka Felicity Haywardová. Obává se, že využívání virtuálních a vzhledově bezchybných žen povede k častějšímu opomíjení těch modelek, které ztělesňují menšinový ideál krásy: nejen například svou tělesnou váhou, ale i transsexuální orientací nebo nošením hidžábu.
AI a týdny práce
S takovými slovy ale nesouhlasí Andreea Petrescuová, spoluzakladatelka agentury Seraphinne Vallora, která kontroverzní reklamu na Guess vytvořila. „Nevytváříme žádný nedosažitelný ideál krásy, modelka vytvořená AI pro Guess vypadá vlastně docela realisticky. V konečném důsledku jsou ale všechny reklamy vytvořeny tak, aby vypadaly dokonale a obvykle v nich vystupují supermodelky. My neděláme nic zásadně odlišného,” sdělila BBC.
Druhá ze zakladatelek Seraphinne Vallora, Valentina Gonzalezová, rozporuje i představu o schopnostech AI zázračně osekat náklady na tvorbu reklamního obsahu. Podle ní je generování obrazů za využití této technologie vysoce komplexním procesem. Konkrétně její firma zaměstnává pět lidí jen na generování virtuálních modelek, přičemž vytvoření kompletního vizuálu od nápadu až po konečnou podobu může prý i za využití AI trvat klidně celý měsíc.
Podle dalších expertů z branže je ale přínos technologie z byznysového hlediska nezpochybnitelný. Dokládá to nejen její využívání ze strany dalších značek jako H&M, Mango nebo Calvin Klein, ale i hlasy odborníků z mediálního a marketingového odvětví.
Kontroverze prodává
PJ Pereira, zakladatel agentury Silverside AI, pro TechCrunch uvádí, že umělá inteligence nabízí v neposlední řadě klíč ke skutečně masivnímu škálování. Podle něj nástup sociálních médií a e-commerce zásadně zvýšil poptávku ze strany značek po množství dodávaného propagačního materiálu, které se může pohybovat kdekoliv mezi čísly 400 a 400 tisíc jednotlivých kusů obsahu. „Na tak vysoké počty se nedostanete pouhým vyladěním vašich procesů. Potřebujete úplně nový systém,“ dodává Pereira. Z jeho zkušeností tak sice AI může připravit některé lidské modelky o živobytí, nechá ale ještě vydělat tvůrcům syntetických modelek. I přes často rozporuplné reakce publika na počítačem kompletně vymyšlený obsah. Pereira to dokládá příkladem jeho Silverside AI, když nedávno testovala na TikToku video vytvořené AI. Dosáhlo milionu zhlédnutí a zároveň si vysloužilo velké množství negativních komentářů. „Když od nich ale odhlédnete, zjistíte, že míra prokliku byla třicetinásobkem počtu stížností,“ dodává podnikatel. Americká verze Vogue ale možná poslouží jako úplně jiná případová studie. Získala si sice publikováním reklamy vytvořenou AI masivní publicitu, ta ale ještě nemusí zaručovat prodejní úspěch. Jak informoval americký Forbes, část čtenářů začala v reakci na reklamu na Guess vyhrožovat přes sociální sítě ukončením předplatného módního magazínu.
dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem.-instgrm-permalink="https://www.instagram.com/p/DMrt2SwI2MM/?utm_source=ig_embed&utm_campaign=loading" dataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem.-instgrm-version="14">
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zdroj: mediaguru.cz