V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. dosahuje podle rozsáhlého výzkumu v německy mluvících zemích lepších výsledků na TV a BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) než na YouTube a především než na Facebooku.
ReklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. sledovaná na televizní obrazovce má ve srovnání s jinými typy platforem, určených pro sledování videoobsahu, nejlepší výsledky ve spontánní a podpořené znalosti. Zjistila to studie Track the Success od Screenforce, která sledovala faktory ovlivňující příjem reklamních sdělení na různých platformách (TV, BVODviz Televize na vyžádání (BVOD), YouTube a Facebook) v Německu, Švýcarsku a v Rakousku. Výsledky studie prezentovali v Praze na konferenci Asociace komerčních televizí (AKTV) Daniel Reiner a Stefan Schönherr.
Studie Track the Success v podstatě zkoumá otázku, jak diváci a uživatelé vnímají mediální obsah a jaké důsledky má tato situace na účinek reklamy. Zkoumány byly tři faktory: vnímání, reakce a účinek. DataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. pro zmíněnou studii byla sbírána na vzorku 549 respondentů, jejichž chování monitorovala v jejich domácím prostředí a zaznamenávala reakce na reklamy. Respondenti byli pro účely testování vybaveni notebookem, chytrým telefonem, webovou kamerou a zařízením na měření citlivosti kůže. Výzkum doplnil online dotazník. Analyzováno bylo dvanáct kreativ od osmi různých značek, celkem bylo studováno 400 modelů mediálního chování. Na jednotlivých platformách byly zobrazovány stejné kreativy, pro testování byl určen čas 20 minut.
Pro účely studie byli respondenti sledující televizní obsah na vyžádání (BVODviz Televize na vyžádání (BVOD)) rovnoměrně rozděleni do dvou skupin – polovina sledovala tento obsah na TV obrazovce a druhá na chytrém mobilním telefonu. To podle realizátorů mohlo mírně zvýhodnit YouTube, který bývá obvykle více sledován na mobilních telefonech než na chytrých televizích. V případě YouTube byly navíc testovány jen nepřeskočitelné reklamy kvůli férovějšímu srovnání s ostatními platformami.
Základní výsledky
Z dat konkrétně vyplývá, že spontánní zapamatování reklamy dosáhlo v televizním sledování 52 %, následovalo sledování televizního obsahu na vyžádání (BVODviz Televize na vyžádání (BVOD)) s 44 %. Sociální sítě YouTube (34 %) a Facebook (30 %) dosáhly v tomto parametru nižších výsledků. Výsledky byly shodné v Německu, Rakousku i ve Švýcarsku. Reklamy na TV zaznamenaly také nejvyšší podpořené znalosti (60 %).
Nákupní záměr vyvolaný zhlédnutím reklamy je obecně obtížněji ovlivnitelný, protože závisí na více faktorech. Rozdíly ve výsledcích jsou tedy menší, ale podle nich zde také nejvíce skórovaly TV a BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) (po 26 %), následuje YouTube (23 %) a Facebook (20 %).
Na TV, BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) a YouTube (nepřeskočitelné reklamy) si diváci pouštějí reklamy se zapnutým zvukem, v případě Facebooku je to jen třetina reklam (34 %). Prvně dvě jmenované jsou také sledovány v plném rozměru obrazovky, zatímco reklamy na YT jsou v plném rozměru obrazovky sledovány z 59 % a na Facebooku z 16 %. Souvisí s tím i faktor viditelnosti reklam, které jsou stoprocentně vizibilní na TV a z 99 % na BVODviz Televize na vyžádání (BVOD). V případě YouTube je to 96 % a u Facebooku 52 %.
Shrnutí výzkumu Track the Success, ScreenforceVýzkum také zjišťoval, nakolik lidé věnují pozornost obrazovce - nejvyšší dobu pozornosti věnovali diváci TV (94 %), dále BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) (89 %), YouTube (85 %) a nejméně Facebooku (43 %). Z měřených reakcí vyplynulo, že TV stimuluje pozitivní emoce nejdéle (5,1 vteřin), následuje BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) (4,9 vteřiny), YouTube (4,4 vteřiny) a Facebook (1,2 vteřiny). Naopak nejvyššího vzrušení dosahovaly reklamy na YouTube (5,69 vteřin) a BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) (4,55 vteřin). Pokud jde o porovnávání obsahu na BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) a YouTube z hlediska používaného zařízení (TV, chytrý mobil), vykázal BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) nižší ztráty efektivity – a to jak na TV, tak na chytrém telefonu. V případě TV a BVODviz Televize na vyžádání (BVOD) se emoce z obsahu přenášejí na reklamu (TV: obsah 33 %, reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. 31 %, BVODviz Televize na vyžádání (BVOD): obsah 38 %, reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. 35 %). U YouTube je rozdíl o něco větší, a to minus 5 procentních bodů (obsah: 35 %, reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů. 30 %). V případě Facebooku je ztráta 21 procentních bodů (obsah: 33 %, reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.: 12 %).
Celá studie je k dispozici zde.
Zdroj: reklamaJedna z forem marketingové komunikace. Jejím smyslem je doručit reklamní sdělení (message) cílové skupině a změnit její uvažování, chování, typicky za účelem prodeje produktu či podpory komunikované značky. Primárně se jedná o placené informace, které jsou šířeny především prostřednictvím televize, tisku, rádia, outdooru (venkovní reklamy) nebo internetu. Reklama může být určena různým cílovým skupinám (ženám/mužům, rodinám s dětmi, generaci Z) či lokalitám (celonárodní/regionální).
V televizním prostředí se reklamou rozumí jakékoliv veřejné oznámení vysílané za úplatu či jinou obdobnou protihodnotu, a to s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. Reklamou se však rozumí i vlastní propagace provozovatele vysílání, tzv. self-promo. Reklamu musí vysílatelé do vysílání zařazovat v blocích, izolované spoty lze do vysílání zařazovat jen výjimečně (vyjma přenosů sportovních událostí). Reklama musí být snadno rozeznatelná a zřetelně oddělená od ostatních částí vysílání. Vysílací zákon stanovuje časové limity pro vysílání reklamy a způsoby jejího zařazení do vysílání. Do času vyhrazeného pro vysílání reklamy se nepočítají různé bezúplatně vysíláné charitativní spoty, oznámení ve veřejném zájmu a self-promo vysílatelů.-na-tv-funguje-lepe-nez-na-sitich/">mediaguru.cz
