ATO: TELEVIZI DENNĚ SLEDUJE TÉMĚŘ 7 MILIONŮ ČECHŮ

Asociace ATO zveřejnila při příležitosti Světového dne televize základní trendy TV sledovanostviz Ratingi v České republice.

Křivka sledovanostviz Ratingi televize za posledních deset let vykazuje nárůst v posledních dvou tzv. covidových letech, kdy televize byla nejvyhledávanějším zdrojem informací i zábavy. Průměrný Čech či Češka, starší 15 let, sleduje televizi téměř 4 hodiny denně.

„Při náhledu na časovou řadu je patrné, že doba strávená s televizí zřetelně posílila v období lockdownu v roce 2020 a trend pokračuje i letos,“

uvedla tuzemská oborová Asociace televizních organizací (ATO) při příležitosti Světového dne televize, který připadá na 21. listopadu.



DataV oblasti mediálního marketingu se jedná o informace o spotřebitelích, které zahrnují mimo jiné nákupní chování, osobní zájmy nebo psychografiku. Vlastníkem dat je buď klient/inzerent nebo mohou být získána od externích poskytovatelů. „Deklarovaná data“ jsou informace o pohlaví, adrese, věku, ale i postojích či hodnotách a jsou poskytnuta s přímým souhlasem jednotlivých osob, zatímco „pozorovaná/zaznamenaná data“ jsou shromažďována např. pomocí souborů cookies, které sledují preference a zájmy napříč internetem. dále ukazují, že v prvních deseti měsících roku 2021 sledovalo televizi každodenně v obecné cílové skupině 4+ přes 6,8 milionů diváků (průměrný počet diváků, kteří denně alespoň tři minuty kontinuálně sledovali dané stanice).

Diváci ve věkové  kategorii 25-34 a 35-44 trávili lidé u televize podle říjnových dat v průměru více než 2 až 3  hodiny denně.

„Na jednu stranu je možné nárůst sledovanostviz Ratingi v podzimní části roku spojovat  s kratším dnem či chladnějším počasím, nicméně rok 2020 ve svých extrémních hodnotách souvisí jasně s pandemií (3h 20 min. u CS 35-44). Letošní rok už není tak extrémní, přesto u zmíněné cílové skupiny přesáhla sledovanostviz Rating tři hodiny,“

vysvětluje dále ATO.



Z peoplemetrových dat vyplývá, že proti před-covidovému období (rok 2019) došlo v loňském roce k nárůstu průměrné sledovanostviz Ratingi hlavního zpravodajství o +4 %  a v roce letošním dokonce o +6 % na celkových 2,6 milionu diváků každý den v cílové skupině 15+.

 „V době covidových omezení výrazně narostl čas strávený sledováním televize, nejzřetelněji pak v období lockdownu. Pandemie ale nebyla jediným zdrojem tohoto nárůstu. Sice výrazně přispěla, ale zcela určitě se nejedná o jediný faktor. K nárůstu celkové doby sledování televizeV kontextu PEM je to taková televizní aktivita respondenta, která zahrnuje:

Živé sledování televize (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující živé vysílání TV kanálu (tj. v reálném čase), a přihlášení této osoby prostřednictvím TV metrového systému.)
Nahrávání (Zaznamenávání televizního vysílání videorekordérem nebo jiným zařízením, které to umožňuje. Nahrávání může být prováděno na jiném TV kanálu, než který je živě sledován. U nahrávání není známa osoba, pouze domácnost. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Přehrávání (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač a videorekordér, DVD nebo jiné zařízení, které to umožňuje, který přehrává obsah záznamu ze zapnutého videa, DVD či jiného zařízení podobné funkčnosti. Nerozlišuje se původ záznamu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování.)
Sledování teletextu (Definováno jako přítomnost osoby v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač, na kterém je naladěn neprůhledný teletext libovolného TV kanálu. Tato aktivita není zahrnuta do živého sledování. Sledování průhledného teletextu se považuje za živé sledování.)
přispívá například rostoucí fragmentace trhu s lepším cílením na jednotlivé cílové skupiny, vznikají nové žánrové stanice, programová nabídka je celkově bohatší, nezanedbatelným benefitem je i stále více vyhledávaná možnost odloženého sledování prostřednictvím HbbTV nebo IPTVTelevize přes internetový protokol šíří služby digitální televize prostřednictvím IP protokolu přes zabezpečené počítačové sítě. Na rozdíl od klasického vysílání může být komunikace obousměrná.,"

sdělila jednatelka ATO Vlasta Roškotová.

Z dat Kontinuálního výzkumu (konkrétně z poslední dostupné výzkumné vlny červenec - září 2021) vyplývá, že většina (45%) domácností využívá pro příjem televize pozemní  digitální signál  DVB-T2Nástupnický standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače (DVB-T). Oproti předchozí verzi nastalo několik změn, avšak hlavní podstata a rozdíly oproti analogovému vysílání zůstaly zachovány. Televizní stanice jsou shlukovány do tzv. multiplexů. Datový tok je komprimován do formátu HEVC (pro ČR, Německo), případně MPEG-4. Jeden multiplex v DVB-T2 pojme násobně více programů (TV kanálů) než původní DVB-T, a to až 30 SD kanálů, 8 full HD a až 4 kanály ve 4K kvalitě., 19,7% sleduje vysílání přes satelit, 13,4% je kabelově vybavených a  téměř 22% domácností sleduje televizi prostřednictvím internetu (IPTVTelevize přes internetový protokol šíří služby digitální televize prostřednictvím IP protokolu přes zabezpečené počítačové sítě. Na rozdíl od klasického vysílání může být komunikace obousměrná.). Internetové připojení má 83% českých domácností.



Zdroj: mediaguru.cz